Hlavní obsah

Do důchodu nejpozději v 65 letech, navrhuje komise

Novinky, Václav Lang
Praha
Aktualizováno

Nejpozději po dovršení 65 let věku by měli lidé odcházet do starobního důchodu. Vládě toto opatření doporučila speciální tzv. Potůčkova komise, která několik měsíců pracovala na přípravě důchodové reformy. Předseda komise Martin Potůček ve středu informoval, že jeho tým předal vládě celkem devět konkrétních návrhů k dalšímu rozpracování.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová

Článek

Jedním z nejdůležitějších je stanovení věkové hranice pro odchod do důchodu. „Komise doporučila, abychom zastropovali odchod do starobního důchodu věkem 65 let,“ prohlásila náměstkyně resortu práce a sociálních věcí Iva Merhautová.

„Ale to neznamená, že tam bude (hranice v této výši) navždycky,“ doplnila. Je podle ní potřeba přijmout mechanismus, který by umožnil s limitem v případě potřeby operovat.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Nejnižší penze na úrovni životního minima

Potůček dříve informoval, že pro generace narozené před rokem 1966 bude zachována hranice důchodového věku podle současné právní úpravy, tzn. pro muže až 65 let a pro ženy o něco méně podle počtu dětí. Komise současně navrhuje, aby po dobu deseti let před dosažením důchodového věku už nesměl být věk odchodu do penze měněn.

Další opatření zmínila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Například nejnižší pobíraná penze měla dosáhnout alespoň úrovně životního minima. Životní minimum pro dospělého člověka je nyní 3410 korun.

Komise také počítá s automatickým sdílením vyměřovacích základů manželů pro výpočet jejich důchodů. Tím by se měl postupně narovnávat častý nepoměr mezi penzemi mužů a žen. Systém by měl být citlivější navíc v těch případech, kdy se po mnoha letech společného života, stráveného společnou péčí o děti, nakonec partneři rozcházejí.

Posílení třetího pilíře

Paleta opatření, kterými se teď budou zabývat především ministerstva financí a práce a sociálních věcí, zahrnuje podle Marksové také kroky k posílení motivace lidí platit si penzijní připojištění, a vstoupit tak do třetího pilíře v návaznosti na blížící se rušení pilíře druhého. [celá zpráva]

Potůčkova komise vznikla v polovině loňského roku právě v návaznosti na rušení druhého pilíře penzijního systému, který zavedla opozice. V řadách komise byli jak odborníci a sociální partneři, tak politici ze všech parlamentních stran.

Sám Martin Potůček působí jako profesor veřejné a sociální politiky na Institutu sociologických studií a vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) loni při formování Potůčkova týmu prohlásil, že je nemyslitelné, aby se nadále jako dosud hranice odchodu do penze posouvala jen s ohledem na datum narození. „Hrozí, že děti, které se rodí v těchto dnech, by podle těchto pravidel šly do důchodu v 85 letech,“ uvedl.

Reklama

Výběr článků

Načítám