Článek
Řečníci zastupující armádu i veterány se shodli, že odešla opravdová osobnost, voják a gentleman. „Osud byl k němu velkorysý a dopřál mu tři životy," poznamenal historik a šéf Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.
První život byl podle něj válečný, druhý pak byl spojený s jeho poválečným působením v textilním průmyslu. Poslední pak představovalo jeho reprezentativní zastupování legionářů a válečných veteránů z pozice místopředsedy Československé obce legionářské.
Zadržen na švýcarských hranicích
Do povědomí veřejnosti se Beer zapsal především svou účastí v bojích na východní frontě během druhé světové války. Po okupaci Československa chtěl původně uprchnout na západ, na švýcarských hranicích byl ale zadržen a internován v Německu.
Po návratu do Prahy útěk zopakoval, tentokrát do Polska a po jeho napadení do Sovětského svazu, kde se později přihlásil do tvořící se československé armády. S ní se zapojil do bojů o Sokolovo, kde byl poprvé raněn. V bojích u Kurska na štábu tlumočil při výslechu německých důstojníků.
Jako příslušník 1. československé samostatné tankové brigády bojoval o Kyjev, Bílou Cerekev nebo Žaškov. Znovu zraněn byl při bojích na Dukle, poranil ho granát do levé ruky, krku a obličeje.
Omylem zatčený
I když po válce vstoupil do komunistické strany, byl v padesátých letech na několik hodin omylem zatčen a následně sledován Státní bezpečností. Při sovětské okupaci v roce 1968 vyvěsil z okna černý prapor a z komunistické strany byl vyloučen.
Za hrdinství v boji byl oceněn československým válečným křížem a celou řadou dalších vyznamenání. V roce 2012 mu byl prezidentem Václavem Klausem propůjčen Řád Bílého lva. Letos v květnu ho prezident Miloš Zeman povýšil do vyšší generálské hodnosti.
Vystoupil proti Schwarzenbergovi
Jaroslav Vodička, předseda Českého svazu bojovníků za svobodu, připomněl, že Beer po roce 1989 aktivně bojoval proti zpochybňování Benešových dekretů. Vystoupil takto při prezidentské volbě proti jednomu z kandidátů Karlu Schwarzenbergovi.
Středečního smutečního obřadu s vojenskými poctami se ve strašnickém krematoriu zúčastnil předseda Senátu Milan Štěch, náčelník Generálního štábu Josef Bečvář i zástupci Pražského hradu, ministerstva obrany nebo vojenských či legionářských spolků. Smuteční věnce zaslali prezident Miloš Zeman nebo premiér Bohuslav Sobotka.