Hlavní obsah

Čtyři komise u ní invaliditu nenašly. Nejsem schopná pracovat, tvrdila žena Ústavnímu soudu

2:30
2:30

Poslechněte si tento článek

Brno

Jedna věta v lékařské zprávě společně s objektivními zdravotními problémy přivedla ženu z Královéhradecka k utkvělému přesvědčení, že nemůže pracovat a má nárok na invalidní důchod. Nepřesvědčily ji čtyři posudkové komise ani soudní znalkyně a za svou invaliditu bojovala až stížností k Ústavnímu soudu. Jenže ani tam neuspěla.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Ústavní soud

Článek

Žena se léčí s psoriatickou artritidou, tedy zánětlivým onemocněním kloubů. Její revmatolog do jedné zprávy napsal, že u ženy není možné fyzické zatížení. To jí posloužilo jako podklad pro žádost o invalidní důchod.

Jenže u České správy sociálního zabezpečení nepochodila. Úřad sice uznal, že ženě poklesla pracovní schopnost, ale nikoli v rozsahu odpovídajícímu některému ze stupňů invalidity.

Žena se obrátila na soud s tím, že její stav nebyl náležitě posouzen. Soud tak k prvnímu posudku od posudkové komise nechal přidělat další tři od jiných komisí a její zdravotní stav zhodnotila i soudní znalkyně. Výsledek byl stále stejný – žena nemá na invalidní důchod nárok.

„Všechny odborné podklady se shodují, že žena netrpí žádným onemocněním, které by odpovídalo nějakému stupni invalidity. Žena vychází jen ze závěrů svého ošetřujícího lékaře, revmatologa, který v jedné lékařské zprávě uvedl, že fyzické zatížení není možné. Tento lékař však nemá specializaci k určení, zda je stěžovatelka invalidní. Toto hodnocení náleží podle zákona jen posudkovým komisím,“ rozhodl krajský soud.

ÚS: Závěry komisí jsou jednoznačné

Žena se obrátila na Nejvyšší správní soud, a když neuspěla ani tam, brojila proti závěrům justice stížností k Ústavnímu soudu, v níž namítala porušení svých práv. Mimo jiné namítala i podjatost znalkyně s tím, že dříve seděla v jedné z posudkových komisí, a Ústavnímu soudu zdůraznila, že není schopná pracovat.

Jenže senát se soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem to nepřesvědčilo a soud stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítl. Soud verdikt v těchto dnech zveřejnil ve své databázi.

„Stěžovatelka v ústavní stížnosti nadále vychází především z jednotlivých tvrzení či izolovaných citací závěrů svého ošetřujícího lékaře, který však požadovanou specializaci nemá,“ připomněl Šámal.

Soudci ženě vzkázali, že i kdyby nakrásně byla znalkyně podjatá, nic by to na výsledku stejně nezměnilo. „I bez znaleckého posudku by ve prospěch rozhodnutí soudu svědčily jednoznačné závěry čtyř různých posudkových komisí a naproti nim by stála argumentace stěžovatelky podpořená tvrzením jejího ošetřujícího lékaře bez patřičné odborné specializace,“ zakončili soudci.

Výběr článků

Načítám