Hlavní obsah

Vězeň kradl dalším odsouzeným jídlo a polykal šachové figurky. Od přísnější věznice ho uchránil ÚS

2:28
2:28

Poslechněte si tento článek

Brno

Do věznice s přísnějším režimem měl putovat muž, se kterým si v břeclavské káznici už nevěděli rady. Psychicky nemocný muž totiž kradl ostatním odsouzeným jídlo, polykal cizí léky, zhltl i šachové figurky a další věci. Vězeň se proti svému přemístění bránil u Ústavního soudu a ten mu ve středu vyhověl.

Foto: Petr Kozelka

Ilustrační foto

Článek

Muž si odpykává tříletý trest. Ze soudního rozhodnutí, které bylo v posledních dnech zveřejněno, neplyne, čeho konkrétně se dopustil. Soud jej zařadil do věznice s ostrahou, tedy mírnějšího typu vězení.

Jenže muž trpící mentálním postižením, smíšenou poruchou osobnosti a schizofrenií měl po řadě kázeňských prohřešků putovat do vězení se zvýšenou ostrahou.

Vězeň se proti svému přeřazení marně bránil u soudu a zastání nakonec hledal u Ústavního soudu. Ve své stížnosti tvrdil, že justice vůbec nezohlednila to, že mu byla diagnostikována schizofrenie.

„Pokud se stát rozhodl, že stěžovatele, který vyžaduje nesporně specifické zacházení, pošle za mříže, pak má také vytvořit podmínky, za kterých bude schopen trest vykonávat, což se dosud nestalo,“ stálo ve stížnosti.

Postižení nemůže být důvodem přeřazení

Senát se soudkyní zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou dal vězni za pravdu. „Osoby s duševním onemocněním či mentálním postižením představují zvláště zranitelnou skupinu osob, jejichž práva musí být v kontextu výkonu trestu odnětí svobody zvlášť bedlivě střežena, a zacházení s nimi musí být individuálně přizpůsobeno jejich duševní poruše,“ připomněli soudci.

Ústavní soud upozornil, že ze spisu neplyne informace, že by někdo uvažoval o přesunutí vězně do jiné věznice se stejnou mírou zabezpečení, kde by mohlo být o muže lépe postaráno. Zástupce břeclavské věznice sice tvrdil, že žádná taková věznice v tuzemsku není, což však podle Dolanské Bányaiové nelze akceptovat.

„V rámci vězeňského systému fungují oddíly, a to i na úrovni věznice s ostrahou, byť mohou být takové oddíly geograficky vzdálené či kapacitně omezené,“ připomněla s tím, že soudy porušily mužovo právo na soudní ochranu a osobní svobodu.

„Zdravotní postižení samo o sobě nesmí být důvodem přeřazení odsouzeného do věznice se zvýšenou ostrahou. Ačkoliv otázka zajištění adekvátních podmínek výkonu trestu zdravotně postižených osob musí být primárně řešena v rámci vězeňského systému, obecné soudy nesmějí rezignovat na ochranu práv takto zranitelných osob,“ dodali soudci.

Případ se tak vrací znovu na počátek.

Výběr článků

Načítám