Co ne/může vyšetřovací komise k druhé vlně

Zatímco politici obvykle mluví o tom, že zřízení komise je důležitý nástroj parlamentní kontroly veřejné správy, který umožňuje minimálně popsat vyšetřovanou událost, někteří právníci naopak poukazují na snahu poslanců hrát si na vyšetřovatele, která obvykle nevede k odsouzení, ale k politickému soupeření.

Mezi některými se vžilo přirovnání „chceš-li něco zamést pod koberec, zřiď k tomu sněmovní vyšetřovací komisi“. Nejnověji s nápadem na vyšetřovací komisi přišel místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Ustavena by podle něj měla být po ode­znění pandemie.

Zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) nad nápadem kroutí hlavou a nelíbí se mu, mezi opozičními poslanci má předběžnou podporu. Ke vzniku vyšetřovací komise stačí návrh čtyřiceti poslanců, poté o něm hlasuje Sněmovna.

V dolní komoře už pracuje dočasná komise pro hodnocení účinnosti vládní pomoci v rámci covidu, která byla ustavena začátkem června. Sněmovna přitom ve své novodobé historii od vzniku samostatné ČR zřídila už jedna­dvacet vyšetřovacích komisí.

Tou poslední byla komise k OKD, která se zabývala převodem akcií společnosti OKD z vlastnictví státu do vlastnictví jiných osob, snížením jejího základního jmění a následným ovládnutím společnosti a prodejem minoritního podílu státu v ní.

Výsledkem práce bylo podání trestního oznámení na začátku letošního roku na konkrétní osoby, kterým se začala zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Sněmovní vyšetřovací komise mají pravomoci obdobné jako orgány činné v trestním řízení. Její členové, kterými mohou být jen poslanci, mají oprávnění předvolávat a vyslýchat svědky, v případě neochoty mohou dokonce nechat osoby předvést. Pokud to komise považuje za nutné, může si přizvat odborníky zejména z řad vyšetřovatelů.

Členové komise jsou vázáni mlčenlivostí. A právě to může být z pohledu justice i problém, což Právu potvrdila pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

„Respektuji vyšetřovací sněmovní komise coby orgány zřízené ke specifickému účelu, avšak pro orgány činné v trestním řízení jsou jimi zjištěné informace nedostupné z důvodu přiznané mlčenlivosti poslanců, kterou prolamuje Sněmovna jen zřídka,“ sdělila Právu.

První komisí byla už v únoru 1993 komise nazvaná Norbert Vlna Zásah, která vyšetřovala akce bezpečnostních složek v roce 1989 proti odpůrcům tehdejšího režimu.

Poslanci vyšetřovali v posledních sedmadvaceti letech také třeba privatizaci Poldi Kladno, kauzu Opencard, vyrovnání České republiky se společností Diag Human, rozhodování státu v IPB, hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny nebo reorganizaci policejních útvarů či výstavbu dálnice D47.