Článek
Čtyři české instruktory, kteří se v září přidali k francouzským, polským a dalším kolegům, nadchla hlavně srdečnost a otevřenost žáků.
„Vůbec nejde srovnávat mise v Afghánistánu a tady. Je tu naprosto jiné, přátelštější prostředí,“ napsal Právu z Afriky Kopecký. Malijští vojáci, které po desetitýdenním výcviku čeká přesun na neklidný sever země, stejně jako všichni místní mají zcela odlišný přístup ke své práci. Na všechno je dost času a žádná činnost jim nezabrání v tanečních kreacích či zpěvu.
Malijští vojáci se během desetitýdenního kurzu naučí obsluhovat i těžký kulomet.
„Úžasné je, že malijští vojáci při pochodování a běhání v tvaru stále zpívají a někteří i tancují. Zpívají všechno možné, své domorodé písně, ale i písničky třeba od Shakiry,“ řekl Kopecký.
Vzájemný respekt funguje
I když na severu země probíhají boje vládních vojsk s islamisty, mezi místními vojáky podle něj žádná náboženská nesnášenlivost není. V jednotce mají 29 muslimů a tři křesťany.
„Když jeden z nich zvolá alelujá, celá četa doplní ámen. Nejsem věřící, ale myslím si, že takhle by to asi mělo fungovat. Prostě respekt k ostatním,“ uvedl rotmistr.
Zajímavá je podle něj i víra místních v talismany zvané grigri, které mají nositele chránit proti úkladům života i v boji. „Díky tomu je někdy složité vojákovi klečícímu ve volném prostranství vysvětlit, že by se měl krýt za kamenem či keřem. On má přece grigri,“ popsal Kopecký.
Připadáme si jak v Jurském parku
Africká příroda bývá podle něj nebezpečná, ale malijští vojáci jsou v ní jako doma. „Znalost místní krajiny jim také pomáhá v léčbě, kdy využívají listy keřů k zastavení krvácení a průjmů nebo kořeny rostlin k odpuzování komárů. Třeba větvičky malého stromu salvadora perská, které používají k čištění zubů, obsahují látky, jejichž účinky byly potvrzeny i Světovou zdravotnickou organizací,“ uvedl rotmistr. Pro české vojáky je příroda velkou neznámou.
Podle rotmistra si trochu připadají jako v Jurském parku. „Všechny druhy hmyzu jsou tu veliké, rostliny buď jedovaté, nebo mají alespoň trny. K tomu se přidávají všudypřítomní hadi, štíři, večer kaloni (podobní netopýrům – pozn. red.) a solifugy (jako pavouci bez jedu),“ napsal Kopecký. V Mali jsou Češi už skoro rok. V současnosti jich je 34 v Bamaku, kde střeží mezinárodní základnu, a čtyři cvičí Malijce.