Hlavní obsah

Trojice speleopotápěčů zvládla nejextrémnější přechod podzemím v Česku

3:16
3:16

Poslechněte si tento článek

Vavřinec

Trojice speleopotápěčů zvládla v uplynulých dvou dnech v Moravském krasu na Blanensku mimořádně náročný přechod jeho tajemnými chodbami. Jde o zatím nejdelší jeskynní traverz v Česku. Zdolali při něm 7,5 kilometru chodeb, přičemž kilometr museli proplavat i velmi těsnými místy. Výpravě pomáhalo osmdesát speleologů rozdělených do podpůrných týmů.

Jeskyňáři zvládli dvoudenní extrémní přechod podzemím Moravského krasuVideo: Vladimír Klepáč, Novinky

Článek

Trojice ve složení Petr Chmel, Radek Nejezchleb a Jan Sirotek vstoupila do jeskyně Nová Rasovna u Holštejna v pátek krátce před 10:00. Sledovala podzemní koryto potoku Bílá voda. Zdolala šest sifonů (zaplavený míst), plavila se v člunech a zdolávala místa, na nichž 40 let nikdo nebyl. V sobotu po 16:00 prošla po dně propasti Macochy a po 440 metrů dlouhé vodní trase v Punkevních jeskyní vyplavala do Pustého žlebu, kde je stovka lidí odměnila potleskem.

Expedici pomáhaly v podzemí desítky kolegů

„Naštěstí jsme měli jen drobné problémy. Pár věcí nám pod vodou spadlo a museli jsme je hledat, protože nám bylo líto je tam nechat. Akci jsme plánovali týdny předem, což se nám velmi vyplatilo,“ řekl Novinkám člen expedice Jan Sirotek, který je místopředsedou České speleologické společnosti. Ocenil podpůrné týmy, díky nimž šlo vše jako na drátkách.

Foto: Vladimír Klepáč, Novinky

Speleopotápěči na dně propasti Macochy. Zleva Petr Chmel, Jan Sirotek, Radek Nejezchleb.

Jeskyňáři na domluvených místech čekali na trojici kolegů. Pomáhali jim s přesunem těžkého vybavení, které na jednoho člena vážilo až 60 kilogramů. Podpůrné týmy pomohly i se zajištěním podzemního bivaku v Nové Amatérské jeskyni. Trojice v ní přespala ve stanu.

Foto: Vladimír Klepáč, Novinky

Zdolávání poslední části trasy v Punkevních jeskyních. Speleopotápěčí plavou v říčce Punkvě, po níž se vozí turisté v člunech.

Expedice byla završením mnoha badatelských počinů spojených s objevováním jeskyní Nová Rasovna, Spirálka, 13C a systému Amatérská jeskyně, z něhož bylo dosud zmapováno 52 kilometrů. Speleopotápěče přišel vyprovodit na cestu i jejich kolega Jiří Hovorka, který část trasy probádal s kolegy již v roce 1982. Samozřejmě neměl tak kvalitní vybavení jako jeho následovníci. Dosud si vzpomíná na to, jak v podzemí v mokrém oblečení strávil šest hodin.

Foto: Vladimír Klepáč, Novinky

Zdolávání posledního úseku trasy.

Radek Nejezchleb nezapomněl ani plenky. Jednu si oblékl přímo pod skafandr, druhou si nesl v batohu. „Dvojité jištění se při tak dlouhém pobytu v podzemí rozhodně vyplatí. Mohou nastat chvíle, kdy si prostě není kam odskočit,“ řekl Novinkám s úsměvem.

Magický trojúhelník Karla Absolona

Členové týmu patří k velmi zkušeným speleopotápěčům. Přesto ale nepodcenili přípravu. Úseky, jimiž tým procházel, byly předem jednotlivě zkontrolovány, na některých byly obnoveny vodící šňůry, které používali speleopotápěči při překonávání sifonů.

Foto: Vladimír Klepáč, Novinky

Přechod přes dno propasti Macochy.

Zdoláním podzemní trasy podél potoka Bílá voda sice byla poprvé překonána tato podzemní trasa, nicméně v Moravském krasu jsou i jiná místa, které pro ně mohou představovat další výzvu. Tou další by mohlo být zdolání poslední části „magického trojúhelníku“, který popsal slavný jeskynní badatel a objevitel Punkevních jeskyní Karel Absolon (1877-1960).

Foto: Vladimír Klepáč, Novinky

Konec cesty v přístavišti na říčce Punkvě v Pustém žlebu.

Jedno rameno trojúhelníku tvoří koryto Bílé vody, druhé Sloupského potoka. Jejich spojením v podzemí vzniká říčka Punkva. „Tou pomyslnou třetí stranou, a o této trase se bavíme spíše jen žertem, by bylo propojení úseku mezi Sloupským potomek a Bílou vodou,“ dodal Chmel. V Moravském krasu bylo zatím popsáno přes 1130 jeskyní. Mnohé zatím čekají na objevení.

Výběr článků

Načítám