Česko má zatím 13 registrovaných umělců

Ministerstvo kultury žádosti přijímá od začátku července, pomyslné fronty tam ale nikdo nestojí. Zápis do Registru umělců má zatím potvrzený pouze třináct úspěšných uchazečů, dalších 23 zájemců musí svou žádost ještě doplnit. Dva lidé pak podmínky nesplnili.

Za malým zájmem může být prázdninové období, ale i to, že by za správní poplatek 1000 Kč někteří umělci prakticky nic nezískali.

Jednou z motivací je (kromě usnadnění přístupu pro umělce ke stipendiím), aby se v případě neočekávaných událostí, jako byla pandemie covidu-19, nedostali do situace, kdy zůstali bez podpory a před úřady na rozdíl třeba od majitelů hospod jen složitě dokazovali, že kvůli opatřením proti covidu přišli o výdělek.

Až 1500 žadatelů si bude moci rozdělit částku 130 milionů korun, která půjde z rozpočtu ministerstva kultury. Potvrdila to nedávno v podcastu Akcent Zuzana Zahradníčková, ředitelka odboru umění, knihoven a kreativních odvětví na ministerstvu kultury.

Seznam registrovaných umělců je neveřejný, Novinky ale zjistily, že jedním z úředně potvrzených umělců je básník a editor Ondřej Lipár. „Beru to jako formalitu, chtěl jsem tím gestem navázat na to, o co jsme s dalšími umělci usilovali – aby status umělce v nějaké podobě prošel,“ vysvětluje básník.

To, že o registraci zatím není velký zájem, podle něj zatím nic neznamená „Registrace běží teprve měsíc, z toho tři týdny to bylo provizorium, které běželo přes datové schránky, webový formulář funguje teprve týden a ministerstvo k tomu ani zatím nespustilo žádnou informační kampaň,“ podotýká Lipár.

Podle něj jde sice o nedokonalý, ale alespoň nějaký první krok. „Z první podoby opatření pro zlepšení pracovních podmínek lidí v kultuře není nikdo nadšený, jsme však rádi, že se podařilo prosadit aspoň něco,“ dodává básník.

Možná i proto registraci doporučuje svým členům také Spolek Skutek, profesní organizace výtvarných umělců a teoretiků, i když ani jeho předsedkyně Jitka Hlaváčková netají své výhrady.

„Současnou podobu Registru umělců a umělkyň považujeme za příliš minimalistickou a zejména neadekvátně limitující z hlediska podmínek čerpání stipendií, což se může ukázat v této podobě eliminující pro velkou část umělecké obce,“ myslí si.

„Přesto ho vnímáme jako důležitý první krok, pro nějž bude zásadní, aby umělecká obec vyvinula tlak na postupné doplňování legislativy o další opatření zlepšující sociální, pracovní a finanční podmínky pracovníků v kultuře,“ upozorňuje Hlaváčková.

Zápis do registru umělců se řídí zákonem č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury. Zaveden do legislativy byl ovšem až zákonem č. 79/2025 Sb. s účinností od 1. 7. 2025.

Úpravu ovšem zákonodárci schválili v jiné podobě, než jak ji ministerstvo kultury předložilo.

„Zákon byl původně jiný a měl sloužit k definici oprávněných žadatelů o tvůrčí nebo studijní stipendia. Bohužel ale během připomínkového a schvalovacího procesu došlo k tomu, že registr měl být otevřen všem, i zaměstnancům,“ popsala nedávno v již zmiňovaném podcastu Akcent Zuzana Zahradníčková z ministerstvu kultury.

„Do registru se můžou zapsat i lidé, kteří nevykonávají uměleckou činnost mimo běžné pracovně-právní vztahy. To znamená, že někomu bude stačit doložit pracovní smlouvu. Původní záměr se trochu posunul, registr se otevřel většímu počtu lidí, než nebylo zamýšleno. Proto se tam budou zapisovat i ti, pro které nenabízíme žádnou další výhodu,“ upozornila Zahradníčková.

Ve stejném rozhovoru si herec a spoluzakladatel souboru Ufftenživot Jiří Šimek sliboval, že současný zákon je startem celého balíčku opatření, která by měla pomoci zejména umělcům na volné noze. „Ti jsou nejohroženější. A samozřejmě z toho plyne spousta sociálního znevýhodnění a daňových komplikací,“ upozornil Šimek.

Registr umělců také mění podmínky pro stipendia poskytovaná ministerstvem kultury. „Když vznikal program tvůrčích a studijních stipendií v roce 2006, tak byl zamýšlen jako něco mimořádného, co podnítí tvůrčí počiny, které má člověk potřebu vykonat párkrát za život. Nyní bude možné o podporu žádat opakovaně a jde o formu sociální podpory,“ dodala k tomu Zahradníčková.