Česko bude cvičit ukrajinské vojáky i příští rok, schválila Sněmovna

„Česká republika, když už nemá jinou možnost pomoci, tak tohle je forma pomoci, která se nabízí. Tato forma pomoci je prospěšná i pro naše vojáky,“ žádala o podporu návrhu ministryně obrany Jana Černochová (ODS), přičemž připomněla svá dřívější slova, že česká armáda již nemá ve skladech mnoho techniky, kterou by mohla Ukrajině darovat.

Současně dodala, že ačkoliv v armádních skladech již mnoho techniky k darování není, podpora Ukrajině, která se od loňského února brání agresivnímu Rusku, bude pokračovat i nadále. Resort totiž podporuje vývozní licence soukromých tuzemských výrobců.

Doposud bylo podle ministryně v Česku vycvičeno asi 3500 ukrajinských vojáků a zhruba dalších 500 čeští instruktoři vycvičili v Polsku. Podle návrhu budou moci Ukrajince v Česku cvičit také instruktoři z dalších zemí NATO. Počet příslušníků cizích armád zároveň nesmí stejně jako letos převýšit počet 800.

S pokračováním výcviku ukrajinských vojáků souhlasilo 129 ze 150 přítomných poslanců. Návrh podpořili také zákonodárci opozičního hnutí ANO. Předseda poslanců SPD Radim Fiala neúspěšně navrhoval zamítnutí návrhu, protože opoziční SPD to považuje za „podporu pokračování konfliktu“.

Prodloužení zahraničních misí pak podpořilo 136 ze 153 poslanců. Černochová k tomu před hlasováním řekla, že účast českých vojáků v zahraničních misích v mezinárodním prostředí potvrzuje obraz Česka jako „zodpovědného spojence a partnera“.

Počet vojáků v misích se může dle schváleného návrhu mírně zvýšit. Z 55 na 70 se zvýší počet českých vojáků v asistenční misi EU (EUMAM), kde pomáhají s výcvikem ukrajinských vojáků na území členských států EU. Dalších 20 českých vojenských instruktorů se bude moci podílet na výcviku ukrajinských vojáků na území členských států NATO.

Z osmi na 12 se může zvýšit počet českých vojáků v Bosně a Hercegovině při operaci EU Althea, jejímž cílem je dohlížet na udržení bezpečného a stabilního prostředí podle mezinárodních dohod. Zdvojnásobit na deset se má počet příslušníků armády ve Středozemním moři ve velitelském středisku námořní operace EUNAVFOR MED Irini, k jejímž cílům patří dohlížet na zbrojní embargo vůči Libyi a pomáhat odhalovat pašeráky migrantů.

Prodloužena nebude mise v Nigeru, a to kvůli tamní situaci po červencovém vojenském převratu. Návrh se netýká ani mise vojenské policie v Kosovu a mise Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) ve prospěch odhalování trestných činů na Ukrajině v důsledku ruské agrese, které už byly schváleny dříve, připomenula Černochová.

Náklady na mise mají být v příštím roce 115 milionů korun, letos to má být 24 milionů. Dalších 252 milionů korun mají tvořit výdaje spojené s pobytem ozbrojených sil jiných států v Česku za účelem výcviku ukrajinských vojáků. Náklady bude hradit ministerstvo obrany ze svého rozpočtu.

S prodloužením výcviku Ukrajinců i další účastí v misích již před třemi týdny souhlasil Senát.