Článek
Dnes by měla vláda rozhodnout, zda dá ministerstvu obrany další výjimku, aby mohlo nakoupit několik desítek radiostanic a kryptografických zařízení pro vojáky v zahraničních misích. Půjde o nákup vysílaček Harris přímo od vlády USA za 80 milionů korun.
Absolutní závislost na zahraničním dodavateli je podle mě špatně
„Přístroje by měly zabezpečit spolehlivé spojení ve složitých klimatických a geografických podmínkách a zajištění požadované interoperability s koaličními partnery,“ řekl Právu mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Obrana začala nakupovat vysílačky Harris před osmi lety pro vojáky v Afghánistánu, aby bez potíží mohli komunikovat s americkými kolegy. Od té doby napřímo nakoupila od americké vlády několik tisíc radiostanic.
Váhání obrany s albatrosy brzdí prodej do ciziny
To se nelíbí českým výrobcům i prezidentu Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Jiřímu Hynkovi. „Říkáme tomu harrizace české armády. Nic proti rádiím Harris nebo preferenci české armády, ale mrzí mě, že si tu Harris nenašel v Česku nějakého výrobního partnera,“ řekl Právu Hynek.
Dodal, že když armáda přestala nakupovat od Mesitu, tak se dostala do absolutní závislosti na zahraničním výrobci. „Dnešní koronavirová krize jasně ukázala, že když potřebujeme nutně něco v zahraničí, tak to nemusí fungovat. A absolutní závislost – ve strategickém odvětví jako komunikace – na zahraničním dodavateli je špatně,“ poznamenal Hynek.
Dodávají německé i britské armádě
Ředitel Mesitu Michal Hon nedávno na semináři o obranném průmyslu v době koronaviru ve Sněmovně řekl, že radiostanice se vyrábí v Uherském Hradišti už od roku 1952 a není to tak dávno, kdy byli zásadním dodavatelem pro českou armádu.
„Dnes máme produkty takové, že ve spolupráci s německým partnerem dodáváme do německé nebo do britské armády. Ale česká praxe podpory strategického průmyslu je taková, že jsme se rozhodli pro jistě kvalitní americké řešení, ale bez jakéhokoli zapojení českého průmyslu,“ uvedl Hon.
Vojáci nesmějí z operátorů udělat civilní štít, říká IT odborník
Právu řekl, že firma Harris je světový gigant, kterému nedokážou konkurovat. „Přesto jsme se pokoušeli, bohužel bezúspěšně, přesvědčit uživatele, kteří si toto americké řešení zamilovali ve společných operacích v Afghánistánu, o výhodnosti alespoň částečného zapojení lokálního dodavatele,“ řekl dále Hon.
Podle něj může být sázka, byť na spojence, nebezpečná. „Stačí si vzpomenout na prohlášení amerického prezidenta – neplatíte, tak my odejdeme z NATO. A pak nám zbydou oči pro pláč,“ poznamenal.
Hon dodal, že ministerstvo obrany čím dál častěji využívá pro nákup zbrojního materiálu mezivládních dohod. Příkladem může být nákup 14 vrtulníků Bell z USA. „Další motivaci v rozhodování o investicích ministerstva obrany vidím také v zoufalé snaze vše pořizovat systémem vláda–vláda. Ceny jsou obvyklé, protože to říkali ve Washingtonu, což v praxi znamená žádné soudy, žádná kritika,“ dodal Hon.
Mluvčí obrany Pejšek rozhodnutí armády hájí, podle něj má armáda řadu požadavků, jako je kompatibilita v rámci NATO včetně kryptoalgoritmů, spojení na velké vzdálenosti pomocí satelitů nebo přenos videí.
Armáda může koupit americké vrtulníky, ministerstvo ale čeká citelná pokuta
„Žádný český dodavatel přístroje s těmito parametry certifikované pro použití v rámci NATO nenabízí,“ dodal Pejšek. Podle ministerstva jsou „radiostanice Harris sofistikované špičkové přístroje, které nejsou předmětem volného obchodování“.
„USA je poskytují jen spojencům a blízkým partnerům. Nákup cestou programu FMS (Foreign Military Sales) zaručuje, že je ČR získá za stejných finančních podmínek jako americká armáda,“ podotkl mluvčí.
Podle Pejška se na české firmy nezapomíná. „Se společnostmi skupiny Mesit bylo od roku 2014 uzavřeno devět desítek smluv v hodnotě 240 milionů korun, většinou na údržbu a servis spojovací techniky nebo leteckých přístrojů,“ poznamenal.