Část unikátní sbírky borovic v plzeňském arboretu vykáceli

„Je to největší zásah za celou dobu existence Sofronky,“ řekl Novinkám Jan Kaňák, jehož otec Karel v roce 1956 areál na okraji Plzně zakládal. Komplex má šestadvacet hektarů, dřevorubci vyrubali plochu zhruba čtyř tisíc metrů čtverečních. „Trochu zvláštní dárek k sedmdesátým narozeninám arboreta. Jestli jsem to obrečel? Ne, jsem už dost životem otlučený. Ale člověku to dobře neudělá,“ podotkl Kaňák.

Pro zmíněný elektrický rozvod platí ochranné pásmo dvanáct metrů od krajních vodičů. „Veškerá vegetace zde nesmí být vyšší než tři metry,“ sdělil Karel Samec, mluvčí Skupiny ČEZ pro západní Čechy. Některé ze zdejších borovic ale byly až patnáct metrů vysoké. „Ty nejstarší a nejcennější sázel otec v roce 1961,“ připomněl Kaňák. „Šlo o severoamerické borovice smolné, v republice je máme jen my. V arboretu naštěstí rostou ještě na jednom místě, ale ty jsou mladší,“ uvedl Kaňák.

Padly i borovice pokroucené, několik kříženců tohoto amerického druhu s borovicí Banksovou, blatky a pyrenejská borovice hákovitá. „Té mi bylo také docela líto. Zůstala výsadba alpské kleče,“ zrekapituloval Kaňák. Vzniklá mýtina pravděpodobně dostane parkový vzhled.

Šlo se kácení vzepřít? „Musíme respektovat zákony a předpisy,“ reagovala Martina Kováříková, vedoucí arboreta, které už šestnáct let spadá pod městskou Správu veřejného statku. „Zástupci ČEZ nám sdělili, že kdyby náhodou některý strom poškodil dráty, tak přerušíme zásobování plzeňské průmyslové zóny Borská pole. Nebo by také mohla přeskočit jiskra a strom zapálit. Museli jsme se tedy s odstraněním dřevin smířit,“ konstatovala.

Kaňák potvrdil: „Bylo nám řečeno, že škody by se nepočítaly v jednotkách milionů, ale rovnou ve stovkách. Takže jsme přestali dělat hrdiny.“ Náklady na kácení zaplatila společnost ČEZ Distribuce.

Elektrické vedení procházející Sofronkou je podle Samce naprosto zásadní součástí páteřní sítě mezi Chrástem a Přešticemi. „Jeho poškození by znamenalo rozsáhlý výpadek elektrické energie v Plzni a okolí, elektřinu z této sítě odebírají například průmyslové podniky na Borských polích,“ upozornil Samec.

Když Karel Kaňák borovice sázel, žádné vedení nad arboretem nevedlo. „Až později za ním přišli energetici, předložili plány a dohodlo se, že dráty povedou vedle. Jenže pak, aniž by se to dál řešilo, se postavila vedení rovnou dvě, jedno přímo nad Sofronkou,“ konstatoval Kaňák a uzavřel: „To bylo někdy v roce 1970. Od té doby se některé stromy musely kvůli tomu už asi dvakrát zkracovat. Kdybychom je teď museli ořezat na předepsanou velikost, zbyly by z nich jen nevzhledné kmeny se suchými větvemi. To už bylo lepší je porazit úplně.“