Dřevorubcům přibývá práce v plzeňských parcích, mohou za to i bobři

„Jen v lesoparku Homolka je povoleno kácení devětasedmdesáti stromů, převážně jedlí a borovic, práce už začaly,“ řekla Novinkám Lucie Zemanová ze Správy veřejného statku města Plzně - tato organizace má plzeňské parky a lesy na starosti.

„Kupříkladu u skautských kluboven bude nutné porazit šedesát stromů,“ dodala. Dřevorubci zamíří i do ulice Za Homolkou, tady se mimo jiné zaměří na jasany napadené dřevokaznou houbou.

„Na Homolce se kácí ve větší míře už třetím rokem a asi to bude pokračovat i do budoucna,“ upozornila Zemanová. „Velké sucho před pěti lety se podepsalo na velkých stromech, především jehličnanech. Je znát i dlouhodobý pokles hladiny spodní vody,“ připomněla.

„Plošné usychání porostů stromů se bohužel týká také jiných částí Plzně. Sucho totiž dřeviny oslabuje, ty se pak jen špatně brání dřevokazným škůdcům,“ dodala Zemanová.

Zásahy jsou nutné z bezpečnostního hlediska, na druhou stranu dávají šanci mladým stromkům z podrostu. „Tam, kde se nedá počítat s přirozenou obnovou dřevin, kupříkladu kolem dětských hřišť, počítáme i s výsadbou nových stromů,“ doplnila Zemanová.

Kácet se bude také v Lochotínském parku, v parku v Potoční ulici, u Košuteckého jezírka nebo v areálu za centrem Plaza. Tam půjdou k zemi dva mohutné euroasijské topoly na břehu řeky Mže. „V průměru mají nějakých osmdesát, devadesát centimetrů,“ sdělil Petr Kuták ze zmíněné organizace. „Jsou ohlodané od bobra. Přerušil vodivá pletiva, ty stromy uhynou a mohly by padnout,“ vysvětlil Kuták.

Dřevo z poražených velikánů si už zamluvila plzeňská zoologická zahrada. „Koncem léta dorazí venezuelský indián Dennis, který z kmenů vyrobí čluny - ty u nás pak vystavíme,“ prozradil mluvčí zoo Martin Vobruba. Náčelník kmene Yekwana tady byl už v roce 2013, kdy stavěl takzvanou churuatu - chýši pralesních indiánů.

Většinu stromů rostoucích přímo na břehu řeky v parku za Plazou již před bobry brání pletivo, stromořadí tamních topolů ne. „Na první dva stromy si tady bobři troufli loni, snad v tom pokračovat nebudou. Topolů nám nicméně líto není, chránit je nebudeme,“ podotkl Kuták a doplnil: „Jsou to krátkověké měkké dřeviny, postupně je nahradíme kvalitnějšími, jako jsou duby nebo jilmy.“

Suché roky se promítly i do stavu městských borových lesů, které jsou charakteristické třeba pro rekreační oblast Boleveckých rybníků. „Borovice obecně odchází,“ konstatoval Kuták, podle něhož to znamená postupný návrat k původnímu stavu.

„Borové monokultury tady kdysi nebyly, vznikly uměle. Dříve sem tam rostla nějaká borovice, ale jinak celé plzeňské kotlině dominovaly duby. A když se podíváte třeba na Chlum, tak tam jsou v podrostu tisíce malých doubků,“ uzavřel Kuták.