Článek
„Pokud jste nastaveni na krizovou komunikaci a kašlete na budování značky, nikdy nevyhrajete. Když budete budovat jenom značku, média vás dřív nebo později dostanou. Takže pracujeme na obou rovinách,“ upozornil Ondřej Moravčík z Policejního prezidia na workshopu pořádaném institutem, že není možné spoléhat jen na krizovou komunikaci.
Vězeňské službě důvěřuje přibližně 55 procent Čechů. Armádě ČR lidé v minulosti důvěřovali více, rozdíly se ale snižují. Policii v místě bydliště důvěřuje přibližně 78 procent obyvatel – instituce, které lidé znají z okolí, mají přirozeně vyšší kredit.
Zhruba 45 procent dotázaných hodnotí u policie kladně profesionalitu, zároveň ale očekávají více informací o jejím fungování. U vězeňství je tento požadavek ještě silnější, protože většina veřejnosti s jeho každodenní činností nemá přímou zkušenost.
Nejhůře dopadá v průzkumech komunikace policie s veřejností. Jako dobrou ji hodnotí pouze 16 procent obyvatel, jako špatnou více než pětina. Instituce může fungovat vzorně, a přesto ztrácet důvěru jen proto, že nedokáže srozumitelně vysvětlit, co dělá a proč. Komunikace tedy není jen PR nebo krizové řízení – je součástí samotné důvěryhodnosti.
Výzkum provedli experti z institutu pro kriminologii v říjnu 2025 na vzorku přibližně tisíce obyvatel Česka starších 15 let. Institut spadá pod Ministerstvo spravedlnosti a dlouhodobě sleduje fungování justice, prevenci kriminality a bezpečnostní politiku. Závěry svých výzkumů pravidelně sdílí s Vězeňskou službou, Policejním prezidiem, Nejvyšším státním zastupitelstvím i mezinárodními institucemi.
