Hlavní obsah

Brněnské polárníky netrápí mrazy, ale peníze

Právo, Vladimír Klepáč

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Do potíží s financováním se dostala Mendelova vědecká polární stanice, kterou v Antarktidě provozuje od roku 2006 brněnská Masarykova univerzita. Provoz základny a výzkum financuje ministerstvo školství, které na ně letos vyčlenilo 13,5 milionu korun.

Foto: Masarykova univerzita Brno

Mendelova polární stanice se nachází na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova.

Článek

Stanici bude sice stát financovat dál, ale jiným způsobem. Ministerstvo totiž nechalo český polární výzkum podrobit náročnému mezinárodnímu hodnocení. Dostal jen průměrné hodnocení. Aby stejný způsob financování mohl pokračovat jako dosud, muselo by být vynikající.

Mendelova stanice byla dosud financována z dotací na takzvané velké výzkumné infrastruktury, ale ty musí mít při mezinárodním hodnocení vynikající výsledky. Pokud nemají, nelze dál peníze z tohoto balíku čerpat. „Finanční podpora je určena pouze velkým výzkumným infrastrukturám s vynikajícím hodnocením,“ řekla Právu mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Stanici ale nelze zavřít, výzkumy ukončit a za projektem udělat tečku.

Pokud bychom porovnali poměr vložené koruny do projektu a výstup v podobě výzkumu, budeme na špici žebříčku
správce stanice Pavel Kapler

Důvodů je více. Vybudování základny na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova, na níž vědci zkoumají zejména dopady změny klimatu, přišlo v letech 2004 až 2006 na 120 milionů korun. Její likvidace by přišla na dalších 200 milionů korun. Polárníci nyní potřebují na udržení chodu stanice a její částečnou modernizaci 15 milionů korun a v následujícím období pro každý další rok 20 až 30 milionů korun. Česko se dostalo postavením stanice do pomyslného klubu 29 států, jejichž zástupci bádají v oblasti jižního pólu a mají zároveň právo rozhodovat o dalším osudu tohoto věčně zamrzlého kontinentu.

Tma a extrémní chlad škodí mozku, tvrdí Němci po analýze dlouhých pobytů v Antarktidě

Věda a školy

Zrušení a likvidace stanice by znamenalo, že o tuto pravomoc ČR přijde. Stát tedy bude stanici dále financovat, ale z jiného balíčku. Hledání toho správného dotačního fondu je náročné. „Nemusí se nutně dál jednat o zdroje ministerstva školství,“ doplnila mluvčí.

Správce stanice Pavel Kapler z Masarykovy univerzity kritiku za průměrné hodnocení odmítá. Připomněl, že za uplynulých 12 let se na Mendelově základně vystřídalo při krátkodobých pobytech 120 vědců pracujících na desítkách výzkumných projektů, a to od zkoumání ústupu ledovců až po geologii nebo živočichy Antarktidy. Vědci pro průmysl na základně testují i některé materiály, například odolnost nátěrových hmot, plastů, bot nebo vzdušné elektrárny.

Musí změnit způsob financování

„Ve srovnání s ostatními základnami pracujeme ve velmi skromných podmínkách. Na druhé straně, pokud bychom porovnali poměr vložené koruny do projektu a výstup v podobě výzkumu, budeme na špici žebříčku, předpokládám, že do třetího místa,“ vysvětlil Kapler.

Největší polární expedice stráví rok připojená ke kře

Věda a školy

Podle něj zůstává Mendelova polární stanice výkladní skříní české vědy, jen parametry hodnocení jí prý příliš nepřejí. Správce stanice je přesvědčený o tom, že se potíže s financováním podaří vyřešit a výzkum bude pokračovat dál. Průměrné hodnocení s ohledem na možnosti, které mají čeští vědci na své základně, vnímá jako vynikající. Další výprava by na základnu měla odjet již počátkem příštího roku. Každá expedice na ní pobývá přibližně tři měsíce.

Reklama

Výběr článků

Načítám