Článek
Součástí nácviku je simulace odvodního řízení, které by bylo aktivováno při vyhlášení krizového stavu, například v případě válečného konfliktu nebo ohrožení státu. V Jihlavě si si Novinky mohly prohlédnout celý proces v praxi – od nástupu brance až po závěrečné rozhodnutí komise – a ukázku přinášejí ve videoreportáži.
„Nejde o reakci na aktuální bezpečnostní situaci, ale o pravidelnou součást přípravy armády. Obdobné cvičení jsme prováděli už před dvěma lety,“ řekl Jaroslav Hrabec, zástupce velitele Teritoriálních sil Armády ČR.
Praktická ukázka: moč, zrak, jazyky i finanční závazky
Branná povinnost v Česku platí pro občany ve věku od 18 do 60 let. V případě potřeby by armáda aktivovala databázi konkrétních ročníků, v této zkoušce šlo o ročníky 2004 a 2005. Každé krajské vojenské velitelství by v reálné situaci zřídilo tři odvodní komise, které by postupně zajišťovaly řízení v obcích s rozšířenou působností, celkem by dva zmíněné ročníky daly dohromady přes 100 tisíc lidí.
Tomáš Pokorný je voják z povolání, tentokrát si vyzkoušel roli brance.
V jihlavském magistrátu sehrál roli brance mladý voják. Nejprve odevzdal vzorek moči, zdravotní sestra mu změřila tlak, zrak, výšku i váhu. Následoval pohovor s lékaři a komisařem, během kterého odpovídal na otázky o řidičském oprávnění, jazykových znalostech či finančních závazcích. Na závěr dostal rozhodnutí, že je schopen výkonu vojenské služby.
„Obvodní řízení jako takové je jeden z úkolů, které krajská vojenská velitelství musí umět zajistit. Cvičíme jej pravidelně a ověřujeme tím i spolupráci s úřady a samosprávami,“ uvedl Aleš Fleissig, vedoucí oddělení obranných příprav v Jihlavě.
Ačkoli může celý proces působit realisticky, armáda zdůrazňuje, že jde o modelovou situaci, která je podmíněna výhradně vyhlášením krizového stavu a rozhodnutím vlády.
Musel by přijít krizový stav
„Není to automatické. Muselo by jít o stav ohrožení státu, válečný stav nebo jiný krizový scénář, který musí schválit politická reprezentace,“ vysvětlil Hrabec.
Podle něj má cvičení dva hlavní cíle, tedy prověřit připravenost armády a součinnost s civilními institucemi, jako jsou krajské úřady, obce nebo krizový management.
Na konci celého procesu rozhodne komise, zda je osoba schopna výkonu vojenské služby.
„V žádném případě to neznamená, že ten člověk od komise odchází někam se zbraní. Stává se vojákem v záloze,“ upřesnil Fleissig.
Do cvičení Reserve Resources 2025 se zapojilo 160 profesionálních vojáků, 110 členů aktivní zálohy, lékaři, úředníci i technický personál z obcí s rozšířenou působností. Celé cvičení koordinuje Velitelství teritoriálních sil, které ho organizuje jednou za dva roky ve větším rozsahu.
Armáda ČR aktuálně disponuje 24 000 profesionálními vojáky a 4700 lidmi v aktivních zálohách. Cílem Koncepce výstavby Armády ČR do roku 2035 je dostat mezi aktivní zálohy 10 tisíc lidí.
Cvičení, jako je to letošní, mají podle jejích zástupců armády zásadní význam pro udržení obranyschopnosti a připravenosti státu na krizové situace.
