Článek
Od ledna do konce srpna evidují hygienici v regionu 85 případů klíšťové encefalitidy. Loni jich přitom ve stejném období zaznamenali 33. „Za celý loňský rok přitom bylo hlášeno v kraji padesát případů,“ poukázal Aleš Kotrla, mluvčí Krajské hygienické stanice v Ostravě.
Potvrdil, že ještě hůře vychází porovnání u lymské boreliózy. Zatímco za prvních osm měsíců roku 2024 bylo v kraji potvrzeno 106 případů, letos bylo onemocnění ve stejném období zjištěno u 560 osob.
Moravskoslezský kraj je tak z pohledu statistiky nejvíce zasaženým regionem v celém Česku a odborníci varují, že riziko zdaleka nekončí. Další vlna nákaz totiž přichází na podzim. Kvůli klimatickým změnám se sezona klíšťat prodlužuje, zůstávají aktivní, dokud teplota neklesne pod pět stupňů Celsia. Podle Státního zdravotního ústavu se v říjnu, listopadu a prosinci každoročně objevuje více než pětina všech případů klíšťové encefalitidy.
Říct, ve kterých oblastech severní Moravy a Slezska jsou klíšťata nejagresivnější, ale nejde. „Už neexistují typické oblasti výskytu této nemoci, stírají se endemické oblasti. Přicházejí k nám pacienti i z míst, kde se dříve infikovaná klíšťata, eventuálně krev sající hmyz, vyskytovala minimálně. Například z Beskyd,“ poznamenal Luděk Rožnovský, přednosta Kliniky infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava.
Ten uvedl, že i když počty lidí nakažených klíšťaty letos rapidně stoupl, o extrémním nárůstu hospitalizovaných ve fakultní nemocnici naštěstí nelze hovořit.
„Letos jsme zatím hospitalizovali patnáct pacientů s klíšťovou encefalitidou, žádný z nich nebyl v ohrožení života. A stejný počet jsme hospitalizovali s lymskou boreliózou, většinou s lehkým průběhem, výjimečně na JIP,“ popsal přednosta. Za loňský rok nemocnice hospitalizovala 21 pacientů s klíšťovou encefalitidou a 19 s lymeskou boreliózou.
ProŽeny.cz
Co nárůst nemocí spojených s klíšťaty způsobilo, je podle odborníků zřejmé. „Důvodem může být kombinace několika faktorů, zejména ve smyslu klimatických podmínek. Mírná zima a absence delších mrazových období, brzký nástup jara a dostatek srážek, střídání dešťů a tepla v létě. To vše vytváří vhodné podmínky pro aktivitu klíšťat,“ objasnil mluvčí hygieniků Kotrla.
A podle Hany Zelené, vedoucí oddělení virologie centra klinických laboratoří Zdravotního ústavu v Ostravě, se na vysokých číslech onemocnění přenášených klíšťaty zřejmě projevuje i chování lidí. „Například nedostatečná ochrana při vycházkách do přírody, nízká proočkovanost a podobně,“ doplnila.
