Článek
„Vykoupíme akcie ČEZ a uděláme to za peníze ČEZ, takže občany to nebude stát vůbec nic a my díky tomu budeme moci zlevnit energie,“ prohlásil předseda ANO Andrej Babiš ve volebních novinách hnutí „Lepší Česko“.
ČEZ plánuje zestátnit i SPD, se kterou by hnutí ANO mohlo podle aktuálního předvolebního průzkumu STEM po podzimních volbách složit vládu se 103 poslanci. „Chceme vykoupit podíly minoritních akcionářů ve prospěch a do rukou státu,“ řekl Novinkám předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
„Vláda ČR by měla převzít odpovědnost za výrobu, distribuci a prodej, tedy i cenovou politiku elektrické energie. A neřídit se lipskou burzou. V podstatě je to odchod (z této burzy - pozn. red.),“ přiznal Fiala. Dodal, že ČEZ mohl být odkoupen už dávno, a to za peníze, které z něj stát dostával formou dividend.
Plné státní ovládnutí ČEZ má v programu i hnutí Stačilo!, jehož volební preference se aktuálně pohybují okolo pětiprocentní hranice. „Vykoupíme minoritní akcionáře ČEZ (čímž dojde k zestátnění). Nepřipustíme privatizaci strategické infrastruktury,“ uvádí ve svém programu.
Minoritní akcionáři nesmějí tratit, míní Motoristé
Zhruba pětiprocentní Motoristé by se tomuto kroku také nebránili. „Nejsme proti zestátnění ČEZ, ale při zachování tržních podmínek pro minoritní akcionáře,“ řekl Novinkám Macinka. Státu se to podle něj vyplatí, protože díky plnému ovládnutí energetického gigantu bude moci v případě krizí upravovat ceny.
Stát vlastní ČEZ takřka ze 70 procent. Zbytek drží minoritní akcionáři: 16,4 procenta tvoří právnické osoby a 13,6 procenta fyzické osoby. Základní kapitál společnosti činil k loňskému červnu skoro 54 miliard korun. Skládal se zhruba z 538 milionů kusů akcií o nominální hodnotě 100 korun.
Investor a akcionář ČEZ Michal Šnobr míní, že odkup akcií od minoritních akcionářů by byl pro stát výhodný. „Nákupem 30 procent ČEZ by si kromě všeho dalšího stát koupil i 30 procent zisku tj. až 15 miliard ročně. Stále tvrdím, že pokud chce stát uplatňovat svůj strategický a bezpečností zájem v české energetice, jinak než přes stoprocentní vlastnictví ČEZ to nepůjde,“ napsal na síti X.
Není to perpetuum mobile, namítá ekonom
Ekonom Radim Dohnal z Capitalinked namítá, že vykoupení ČEZ vyjde stát draho. S tvrzením ANO, že to „občany nebude stát vůbec nic“, nesouhlasí. „V době nového tlaku na státní rozpočet hnutí ANO přineslo domnělé perpetuum mobile - „že to ČEZ koupí sám, a stát to nic nebude stát“. ČEZ by to stálo 200 až 250 miliard korun,“ poznamenal.
Upozornil, že pro kompletní zestátnění by musel vzniknout speciální zákon. Stát by pak přišel o příjem z dividend. „Po zestátnění nebude ČEZ moct platit dividendy státu (desítky miliard korun ročně), protože bude zadlužen. A i kdyby zázračně zadlužení snížil, pak nižší zisk z důvodu dotovaných cen elektřiny dále sníží dividendovou kapacitu ČEZ, tedy příjem státu. O tom všem současná opozice mlčí a věří, že nikdo neumí počítat,“ poznamenal.
Akcie ČEZ v poslední době nakupuje například miliardář a „uhlobaron“ Pavel Tykač, který dle vyjádření svého mluvčího Jana Chudomela pro Seznam zprávy předpokládá, že na investici vydělá. Případnému zestátnění se prý Tykač bránit nebude.
Jaké vazby má Tykač na současné politiky, je předmětem mnoha spekulací. Podnikatel sponzoruje Institut Václava Klause, který vede předseda Motoristů Petr Macinka. Ve prospěch Tykačova byznysu vystupuje i lídryně komunistů a Stačilo! Kateřina Konečná.
„Potřebujeme, aby se nezavíraly uhelné elektrárny a aby se dál těžilo na Mostecku uhlí, které do těch uhelných elektráren potřebujeme, to znamená žádný zákaz těžby,“ prohlásila komunistická předsedkyně Kateřina Konečná v únoru na setkání s voliči v Hevlíně.
Tepelné elektrárny v Počeradech a ve Chvaleticích patří podle organizace Arnika k největším znečišťovatelům ovzduší v Česku.
O zestátnění ČEZ hovořil v loňském roce na setkání s voliči i ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan. Podle odborníků svými slovy významně ovlivnil kapitálový trh. Prohlášení o zestátňování mohou také posunout tržní cenu podniku.
