Babiš nebude plnit pět procent na obranu. Jak to vysvětlí v NATO, nechce říct

Na zvýšení výdajů ze strany členských států NATO tlačil americký prezident Donald Trump. Andrej Babiš Novinkám napsal, že již jednou o procentech na obranu s Trumpem debatu vedl. Jak na jeho argumenty tehdy Trump reagoval, ale neodpověděl.

„Říkám stejnou věc jako Pedro Sanchez, španělský premiér,“ uvedl také Babiš. Pedro Sanchez zvýšení nad původní dvě procenta v červnu odmítl a vyjednal pro svou zemi výjimku.

Španělsko je ale jednak jedna z nejvzdálenějších zemí Evropy od agresivního Ruska. A navíc Trump v první reakci pohrozil Madridu odvetou v podobě sankcí.

Andrej Babiš ve svém pondělním rozhovoru pro agenturu Reuters mimo jiné uvedl, že pět procent hrubého domácího produktu do roku 2035, dohodnutých na červnovém summitu NATO, není realistických.

Novinářům dále řekl, že by dodržel zákon, který stanoví vydávat na obranu dvě procenta HDP, ale necítil by se vázán plánem současné vlády zvyšovat výdaje o 0,2 procenta HDP ročně tak, aby do roku 2030 dosáhly tří procent HDP.

„Výrazně oslabíme naši mezinárodní důvěryhodnost a snížíme si respekt u spojenců i ostatních států. Nikdo nás nebude brát vážně a staneme se snadnějším cílem hybridních nebo i vojenských útoků,“ okomentoval pro Novinky Babišovy spády odborník na mezinárodní právo Tomáš Bruner z Pražského centra pro výzkum míru při Univerzitě Karlově.

Připomněl zároveň, že dohoda z Haagu je „jen“ politická deklarace, tedy Česko nikdo nezažaluje ani nevyloučí z NATO. Právně vymahatelná je ale Severoatlantická smlouva z roku 1949. „Ta ale na rozdíl od Haagské deklarace říká jen obecně, že Česko musí rozvíjet svoji schopnost odolat ozbrojenému útoku,“ dodal.

Premiér Petr Fiala čte Babišova slova jako první ústupek jeho možným budoucím koaličním partnerům. „Těm, kteří otevřeně mluví o vystoupení z NATO nebo vyhlašují referendum o členství Česka v Evropské unii,“ řekl Novinkám.

Spolupráci s ANO po volbách totiž nevylučuje hnutí Stačilo!, které má v programu referendum o NATO a EU, a podobně smýšlí i hnutí SPD Tomia Okamury.

Výdaje na obranu přímo nezpochybňuje jen třetí uvažovaný partner - Motoristé. Jejich šance uspět ve volbách je ale ze zmiňovaných stran zatím asi nejnižší. Ani oni ovšem netvrdí, že se Babiše chystají nutit dohodu z Haagu dodržovat.

„Investovat 5 procent HDP do zbrojeni je mimo reálné možnosti české ekonomiky,“ řekl Novinkám jejich předseda Petr Macinka.

Vládní politici shodně míní, že nedodržování dohody z Haagu by dopadlo na prestiž země i na její bezpečnost. „NATO není jen klub, je to obranný štít. A pokud chceme, aby nás chránil, musíme být spolehlivým partnerem,“ napsal Novinkám Fiala.

„Jakékoli návrhy na snížení výdajů na obranu považuji za nezodpovědné a ohrožující bezpečnost státu i obyvatel. Porušení již dohodnutého závazku by ohrozilo naše postavení mezi spojenci, naši důvěryhodnost, a popřelo by naši dosavadní usilovnou snahu vytvořit silný obranný val proti agresivní politice Ruska,“ uvedla pro Novinky ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Podle ní je třeba vnímat i vnitřní dluh Česka vůči armádě a pokračovat v její modernizaci. Faktem ale je, že v minulosti to byly zejména vlády v čele s ODS, které dříve požadovaná dvě procenta na obranu vyžadované Aliancí příliš nereflektovaly.