Článek
„Mise zabývající se bezpečnostní situací v syrských provinciích proběhla během loňského léta,“ potvrdil Novinkám Adam Rőzler, mluvčí ministerstva vnitra. „Byla zvláště zaměřená na hlavní bezpečnostní aktéry, klíčové incidenty a jejich dopad na stabilitu jednotlivých regionů,“ dodal.
Zjištěné poznatky jsou podle něj využívány pro přehodnocení dosavadního postupu vůči syrským žadatelům o mezinárodní ochranu a realizaci návratů, spolu s dalšími informacemi. Řečeno méně úřednickou řečí, pokud je dané území považováno za bezpečné, usnadňuje to návraty migrantů, kteří z tohoto místa pocházejí. To, zda je dané území bezpečné, či nikoliv, pochopitelně hraje roli i v posuzování žádostí o mezinárodní ochranu v unijních zemích.
„Chceme řešit i to, aby se zlepšila návratová politika a aby se například Sýrie stala bezpečnou zemí,“ řekl předseda vlády Babiš na středeční návštěvě Itálie, kde jednal s tamní premiérkou Giorgiou Meloniovou.
O tom, že by Sýrie mohla být označena za bezpečnou zemi, mluvil také v nedávném projevu ve Sněmovně. „V podstatě jsme se domluvili, že budeme spolupracovat velice aktivně na tom, aby Sýrie získala status bezpečné země,“ řekl v polovině ledna poté, co se vrátil ze setkání, které zorganizovala právě Meloniová a dánská premiérka Mette Frederiksenová.
Podle Babiše je aktuální praxe u soudů taková, že ponechávají v Evropské unii i migranty s kriminální minulostí a argumentují přitom tím, že by je vraceli na území, které není bezpečné. Babiš tvrdí, že tak soudy nadřazují lidská práva migrantů nad bezpečností Evropanů. Pokud by byla Sýrie nebo její části prohlášeny za bezpečné, mohlo by se to změnit.
„Domluvili jsme se, že budeme spolupracovat a že to budeme řešit celoevropsky,“ řekl Babiš o zmíněné snídani evropských státníků.
Vycházet přitom může z poznatků už zmíněné české mise. „Výsledek chceme prezentovat celé Evropské unii,“ říkal už při plánování cesty do Sýrie v polovině roku 2024 tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan.
Tehdy se počítalo s tím, že bezpečné území se bude hledat ve spolupráci s režimem Bašára Asada, ten však na začátku prosince roku 2024 padl a k moci se dostal revolucionář Ahmad Šara. O pár dní později české ministerstvo oznámilo, že přípravu mise pozastavuje. Nakonec se uskutečnila až loni v létě.
Unijní komisař pro migraci Magnus Brunner nicméně pro německou agenturu DPA prohlásil: „Ještě nejsme v bodě, kdy by byla Sýrie natolik stabilní, abychom prováděli deportace ve velkém měřítku.“ Podle něj Sýrie není bezpečná podle evropských měřítek, ale je podporována tak, aby se to změnilo.
Pro samotné Česko není otázka syrských migrantů z pohledu čísel zásadní. Podle poslední zprávy o migraci ministerstva vnitra je v tuzemsku 1581 Syřanů. Z hlediska Evropské unie jde však o velké téma, například v sousedním Německu je jich více než 940 tisíc.
Babiš se v otázce Sýrie angažuje dlouhodobě. V roce 2019 jako předseda vlády podporoval plán, aby se na severu této země vytvořila bezpečnostní zóna pro uprchlíky, což byl tehdejší plán Turecka.
