Dánsko začne automaticky vyhošťovat cizince, kteří si odpykají tresty vězení delší než jeden rok

„Cizinci odsouzení za závažné trestné činy, jako je těžké ublížení na zdraví nebo znásilnění, a odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně jednoho roku, budou z principu deportováni,“ oznámilo v pátek dánské ministerstvo pro migraci.

Vzhledem k mezinárodním dohodám na ochranu soukromého a rodinného života Dánsko takové deportace dosud neprovádělo automaticky. Dánsko a Velká Británie, která není členem EU, už dříve vyzvaly Brusel, aby v tomto ohledu zreformoval Evropskou úmluvu o lidských právech.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová připustila, že chystaná reforma může být v rozporu s touto úmluvou. Plánovaná opatření svého kabinetu ale označila za nutná.

„Je správné a nezbytné, aby evropské státy mohly společně zasednout a říct, že budeme raději chránit své vlastní lidi než zločince,“ řekla na tiskové konferenci Frederiksenová.

Když se úmluva připravovala, nikdo si podle premiérky nedokázal představit, že lidé utečou z Blízkého východu, přijdou do „nejlepší země na světě“ a pak tam začnou znásilňovat dívky a ženy. „Tehdy jsme si nemysleli, že se z obětí (válek) stanou sami pachatelé. A mohu vás ujistit, že se tak v mnoha případech stalo,“ zdůraznila premiérka.

Ministr pro imigraci Rasmus Stoklund upřesnil, že za posledních pět let dostalo v Dánsku tresty přesahující jeden rok vězení 315 zahraničních zločinců ze zemí mimo EU, kteří nebyli vyhoštěni.

Frederiksenová dále řekla, že její středopravá koaliční vláda se rozhodla konat. „Někteří odborníci si mohou myslet, že tímto porušíme konvence. My to ale vidíme jinak,“ uvedla premiérka, která je podle agentury Reuters pod tlakem nacionalistických a protiimigračních stran. Ty získávají stále větší podporu před volbami, které se mají konat 31. října.

Dánsko v rámci zpřísňování migrační politiky dále zavede důkladnější kontroly cizinců v deportačních centrech. Uprchlíci, kteří nesplní své ohlašovací povinnosti, budou muset nosit elektronické náramky.

Šestimilionové Dánsko za prvních jedenáct měsíců loňského roku udělilo azyl 830 migrantům, což naznačuje, že za celý rok 2025 počet kladně vyřízených žádostí nepřesáhne tisícovku. To by se stalo teprve počtvrté od roku 1983.

Nejvíce žadatelů o azyl přichází do Dánska ze Sýrie, Afghánistánu, Eritreje a Somálska.