Vláda schválila zmrazení platů politiků

„Vláda odsouhlasila zmrazení platů politiků. Současně pracujeme na tom, aby to bylo zařazeno jako mimořádný bod na jednání Poslanecké sněmovny. V návrhu máme 5. října,“ řekl po jednání kabinetu Havlíček.

O zmrazení platů mluvil již dopoledne premiér. „Považuji za nenormální, aby měli poslanci a senátoři navýšené platy,“ prohlásil Babiš.

Základní měsíční plat poslance a senátora by tak pak v příštím roce zůstal na úrovni 90 800 korun, kde byl i loni. „Zmrazení by se netýkalo soudců a státních zástupců,“ řekl Babiš.

Doplnil, že doufá, že opozice zmrazení platů podpoří. „Nevím, proč by to měl někdo vetovat či zamítnout,“ uvedl po jednání tripartity.

Ta se v pondělí sešla kvůli navýšení platů ve veřejné sféře i kvůli minimální mzdě. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se platy plošně navýšily o tři tisíce korun. S tím souhlasí také odbory. Ve vládní koalici ale na tom zatím není shoda.

„Dnes jsme na jednání s odbory k platům ve státním sektoru zopakovali s (ministryní práce) Janou Maláčovou náš návrh na růst o 3000 korun do tarifu pro všechny. K dohodě s Andrejem Babišem zatím nedošlo, budeme dále jednat,“ napsal po jednání na Twitter ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Premiér po jednání zmínil na tiskové konferenci částku 1400 korun.

Tripartita se v pondělí neshodla ani na částce, o kterou by měla být navýšena minimální mzda. Maláčová navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent.

To podporují odbory, zaměstnavatelé jsou ale proti. Ti navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. Poukazují na to, že zvláště malé a střední podniky se dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zmínila dříve možnost přidání o 1000 korun.