AstraZeneca je prý u lidí nad 65 méně účinná

Imunolog Václav Hořejší z Akademie věd České republiky se domnívá, že pokud by se toto tvrzení prokázalo, měli by starší občané dostávat účinnější látku od jiných firem.

„Pokud je to opravdu tak, že v přímém srovnání je některá vakcína prokazatelně lepší a má vyšší účinnost, tak jasně, že by se měla používat u seniorů spíše ta,“ sdělil na dotaz Práva Hořejší s tím, že zatím ale není jasné, jestli látka od AstryZeneky má u seniorů nižší účinnost.

S touto informací přišly před několika dny s odkazem na vládní zdroje německé noviny Handelsblatt a Bild. Podle nich je účinnost oxfordské očkovací látky u lidí starších 65 let pouze osm procent. To ale výrobce v úterý důrazně odmítl s tím, že nízká účinnost je pouze po podání první ze dvou dávek. Bild nicméně dodal, že německá federální vláda očekává, že vakcína nebude schválena pro použití u lidí nad 65 let.

Jasno by do toho měla vnést podle předpokladů na přelomu ledna a února Evropská léková agentura (EMA), která v současnosti jedná o schválení vakcíny pro použití v Evropské unii. Podle bývalého ministra zdravotnictví a současného poradce premiéra Romana Prymuly se o tom prý v Amsterdamu, kde EMA sídlí, „tvrdě diskutuje“.

„Podle zatím předběžných informací se může stát, že by vakcína získala registraci, která by byla v podstatě omezena na věkovou kategorii do 55 let,“ uvedl pro Právo Prymula s tím, že zatím se ovšem jedná o předběžná tvrzení.

V Česku se nyní očkuje látkami od společností Pfizer/BioNTech a americké Moderny, přičemž obě séra mají mít účinnost nad 90 procent. Oproti tomu AstraZeneca se pohybuje okolo 70 procent. Česko má od poslední jmenované společnosti objednány tři miliony dávek.

Na dotaz, zda by se tedy bez ohledu na doporučení EMA měli v Česku očkovat senioři spíše účinnějšími vakcínami, Prymula odpověděl: „O tom bude ještě řeč. Musíme se podívat na to, jaká je konkrétní účinnost v jednotlivých věkových kategoriích. Pokud by byla schválena neomezeně, tak o tom musíme diskutovat. Nemá logicky smysl očkovat tam, kde to nepřinese benefit.“ Doplnil, že v současnosti užívané vakcíny od Pfizeru a Moderny jsou u starších občanů velmi účinné.

Výrazně opatrnější byl ve svých vyjádřeních předseda České vakcinologické společnosti a vedoucí epidemiologické pracovní skupiny při ministerstvu zdravotnictví Roman Chlíbek.

Ten informace o údajné nízké účinnosti vakcíny u seniorů označil za předčasné „bulvární výkřiky novinářů“. „Nyní tedy ten, kdo nemá přesná data s výsledky klinických studií, tak těžko bude moct prohlašovat, že to je u seniorů neúčinné. Já bych se toho velice obával, to takhle dopředu odhadovat,“ uvedl Chlíbek.

Zároveň dodal, že by bylo velmi složité určovat, kdo jakou vakcínu má dostat, protože se nedá předpokládat, že by praktičtí lékaři očkovali své pacienty vakcínou od Pfizeru, protože se látka musí skladovat v mrazáku při teplotách –70 stupňů.

„Tam ji senior stejně nesežene, musel by jít přes vakcinační centrum nemocnic, nikoliv přes praktického lékaře. Bude to tedy limitováno tím, kde bude vakcína zrovna dostupná,“ doplnil.

To, zda AstraZeneca bude tedy v Česku očkována spíše mladším lidem a senioři budou dostávat spíše vakcíny od Pfizeru nebo Moderny, tedy zatím není možné říct. Minimálně ne do doby, než EMA látku schválí a konstatuje, pro koho je použitelná.

Všichni oslovení odborníci ale podotýkají, že nižší účinnost očkovacích látek u seniorů je běžná. „Imunitní systém postupem věku začíná být slabší a slaběji reaguje na vakcíny. Pouze v případě, že vakcína je velmi silná, tak je schopna reagovat i v těch vyšších kategoriích,“ osvětlil Prymula.