Článek
Ministryně financí už od úterý jedná s jednotlivými ministry o rozpočtových kapitolách pro příští rok. Jednání budou pokračovat i ve čtvrtek. Ve středu večer má na řadu přijít i ministr obrany Jaromír Zůna. Bavit se spolu mají o navýšení peněz, které Zůna požaduje na nábor nových vojáků, modernizaci vojenské techniky i nákup té nové.
Podle oslovených politologů by jejich jednání mělo být rychlé a zdvořilostní. Navýšení rozpočtu o 36 miliard korun oproti letošku, kdy Zůna hospodaří se 154,791 miliardami korun, už avizoval premiér v červenci před summitem NATO v Ankaře.
Babiš tehdy oznámil, že armáda dostane tolik, aby v příštím roce poprvé splnila závazek Severoatlantické aliance z roku 2014 a výdaje na obranu dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Celkem by tak obrana měla v příštím roce hospodařit se 190 miliardami korun.
Kabinet se tak de facto přihlásil k tomu, že chce v roce 2027 splnit závazek NATO, a tím se podle odborníků zmenšil prostor, aby se s částkou, o které bude Zůna se Schillerovou jednat, hýbalo. Výše výdajů na obranu je navíc podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy věcí celé vlády. A ta o výdajích na obranu mluví jako o prioritě.
„Není to jen rezortní záležitost, jako bychom to mohli označit u jiných, ale jde o záležitost celé vlády a hlavně našich závazků vůči Severoatlantické alianci a vůči tomu, co třeba Spojené státy americké dlouhodobě požadují po spojencích v Evropě. Takže tady není moc velký manévrovací prostor,“ popsal pro Novinky politolog Milan Školník z České zemědělské univerzity v Praze.
Že s penězi navíc počítá, potvrdil i sám Zůna. Koncem července řekl, že má pro svůj resort předjednán obnos, který potřebuje, aby mohly pokračovat všechny významné a strategické projekty. I z toho se dá podle Školníka usuzovat, že mezi ním a ministryní Schillerovou půjde o zdvořilostní schůzku.
Málo ambiciózní
Jak upozornil ekonom Jan Pavel z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, i když vláda cílí na dvě procenta HDP, rozpočet pro obranu nebude dostatečný.
„A to ze dvou důvodů. Jednak kvůli podvybavenosti armády, která je tam trvale, a druhá věc je, že pokud se chceme snažit dohnat mezeru, kterou máme oproti jiným armádám, tak tempo zvyšování výdajů musí být rychlejší. To znamená, že dvě procenta za mě nejsou dostatečná,“ řekl Novinkám a doplnil, že armáda zaostává za požadovanými možnostmi o 6 až 10 let.
V porovnání například se sousedním Polskem je podle ekonoma česká armáda - se zohledněním velikosti státu - na méně než poloviční úrovni vybavenosti než ta polská.
Podle Pavla navíc hrozí, že pokud se rozpočet naplánuje těsně a nějaký projekt by se následně nepodařilo realizovat, může se stát, že Česko závazek opět nesplní.
