Článek
Už nyní platí, že propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod je trestná s výše zmíněnou sazbou, v zákoníku jsou však zmíněna pouze hnutí obecně, bez přívlastků.
„Tento paragraf platil, ale v podstatě se nevyužíval,“ uvedl poslanec Martin Dlouhý (TOP 09). Ten spolu se zákonodárci Markem Bendou (ODS) a Šimonem Hellerem (KDU-ČSL) podal pozměňovací návrh k novele trestního zákoníku, která ke slovu hnutí přidává přídavná jména „nacistické, komunistické či jiné“.
Ke změně vyzval poslance Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti XX. století a Platforma evropské paměti a svědomí. Ty upozorňovaly na to, že zatímco propagace nacismu je v Česku trestána, v případě komunismu se tak neděje.
„Je to zpřesnění. Ukazuje, že by se to mělo dělat (myšleno trestat propagaci komunismu - pozn. red.), ve skutečnosti se to mělo dělat už v minulosti a nestalo se tak,“ popsal Dlouhý. Na dotaz, zda tím nezasáhne do volné soutěže politických stran, odpověděl: „Když to přeženu, dovedete si představit, že bych si založil Českou stranu fašistickou a že by to prošlo?“
Novelu poslanci schválili i s tímto pozměňovacím návrhem, prošla i Senátem a 17. července ji podepsal prezident. Účinná bude od 1. ledna 2026. Pokud se navíc pachatel dopustí trestné propagace hnutí například v organizované skupině, v televizi či na internetu, bude mu hrozit vyšší trest, tři až pět let za mřížemi.
„Uvedenou změnu trestního zákoníku považuje KSČM za snahu umlčet odpůrce systému omezováním ústavních práv a svobod. Novelu trestního zákoníku důrazně odmítá a považuje ji za účelovou a diskriminující,“ řekl mluvčí KSČM Roman Roun.
Podle ústavního právníka Ondřeje Preusse bude klíčové, jak si zákon případně vyloží soudy. „Výklad může být takový, že komunismem se má na mysli určitý stalinismus, hnutí, které směřuje k potlačování základních práv a svobod, ale třeba umírněný komunismus nikoliv. Bude záležet na tom, kde bude určena hranice,“ popsal.
Pokud by soudy zvolily širší definici trestného komunismu, například včetně zpěvu internacionály nebo symbolů srpu a kladiva, mohl by dopadnout i na představitele KSČM. „V takovém případě není rozhodující, zda se činu dopouští politik nebo někdo jiný. Naopak politik z podstaty věci propaguje více než někdo, kdo si dá takové symboly bezmyšlenkovitě na tričko,“ popsal Preuss.
Například nakladatelství Futura, propojené s KSČM, nabízí na internetu trika se srpem a kladivem, podobiznou Lenina či Fidela Castra. Sporným by se mohlo stát i samotné slovo „komunistická“ v názvu strany.
„Výslovné označení v názvu politické strany za komunistickou může po novele trestního zákoníku dopadat na novou skutkovou podstatu a vést ke stíhání strany jako právnické osoby. Ta zpravidla nebývá trestně odpovědná sama, ale spolu s ní i její představitelé nebo zaměstnanci,“ popsal advokát Tomáš Nahodil.
„Lze proto přisvědčit tomu, že by kvůli názvu ve spojení s ideologií obsaženou v jejích stanovách a vyjádřeních mohli být trestně stíháni i představitelé komunistické strany. Taková situace by tu byla nová a případně i hraniční,“ dodal Nahodil s tím, že by si soudy nepochybně vyžádaly znalecké posudky.
Podle Preusse by komunisté s největší pravděpodobností argumentovali svobodou slova, celá věc by mohla skončit až u Ústavního soudu. O případném rozpuštění strany zase rozhoduje Nejvyšší správní soud. „Zkoumá u strany nejen naplnění formální protizákonnosti, ale i podmínku, jestli ohrožuje demokratický právní stát a zásady v České republice,“ vysvětlil Preuss.
Zákon navíc začne být účinný až od 1. ledna. Mezitím proběhnou sněmovní volby, kdy se do dolní komory mohou dostat zástupci KSČM na kandidátce hnutí Stačilo! Následně by tak byli chráněni poslaneckou imunitou, a pokud by mělo dojít k jejich trestnímu stíhání kvůli novému znění paragrafu, musela by je Sněmovna vydat. Zda se hnutí do Sněmovny dostane, není jasné, jeho preference oscilují kolem pěti procent.
