Animace po minutách: Vbíhali střelci do rány, prý šlo o „spontánní evakuaci“

Redakce Novinek a Práva se proto snažila od policie dozvědět, proč vyhnala lidi na otevřené prostranství, kde se fakticky dostali na mušku pachatele. Ten přitom ze střechy do lidí skutečně pálil a tři z nich zranil. Podle zástupce vedoucího odboru pohotovostní motorizované jednotky pražské policie Josefa Jeřábka zasahující policisté v tu dobu netušili, že se střelec přesunul na ochoz budovy, ale především se snažili zachránit lidi uvnitř tím, že je vyženou ven.

„Začátek je o spontánní evakuaci,“ popsal tento okamžik Jeřábek za použití poněkud protikladného slovního spojení vzhledem k tomu, že spíše než o evakuaci se jednalo o neorganizovaný úprk. „Policisté vstoupí do budovy a všechny osoby, které se tam nacházejí, se snaží vyhnat ven. Oni nevědí v tu chvíli, jestli lidi, se kterými mluví, nejsou třeba jeden z těch pachatelů. Proto je vyzývají, aby dali ruce tak, aby byly vidět, a vyhánějí je ven. V prvních chvílích zákroku není čas na nějakou koordinaci evakuace,“ upřesnil Jeřábek na dotaz Novinek na úterní tiskové konferenci.

Policejní taktika podle spočívala v tom, že ve chvíli, kdy byl střelec v budově, se ho policisté snažili co nejdříve eliminovat. „Jdou za ním. On nebyl v té době na ochozu,“ podotkl Jeřábek.

V podobném duchu hovořil i šéf pražské policie Petr Matějček. „Střílí se uvnitř budovy, v době, kdy přijíždí zásahovka. Ta jde eliminovat střelce. Nikdo nemohl předpokládat, že se ten střelec dostane na ochoz a bude ohrožovat lidi na ulici,“ konstatoval Matějček.

Videozáznam, na kterém jsou vidět lidé prchající přes Palachovo náměstí, zatímco se střelec pohybuje na ochozu budovy filozofické fakulty a má je na dostřel. V 18. sekundě videa je vrah zřetelně vidět v levé části ochozu.

Na otázku Novinek a Práva, proč v tu chvíli nezůstal někdo z členů zásahovky na ulici, aby pohlídal budovu zvenčí, šéf pražské policie odpověděl: „Ano, celá zásahovka šla střelce dovnitř eliminovat. Jestli to dnes říkáte, že to byla chyba, tak v té době jsme počítali s tím, že je uvnitř.“

O tom, že prvotní evakuace lidí probíhala zjevně spontánně a nekoordinovaně, svědčí i úterní vyjádření tajemnice fakulty Zdeňky Filipové, která byla v době střelby v budově.

„V průběhu útoku jsme z oken osobního oddělení fakulty viděli, že jsou naši zaměstnanci evakuováni z budovy ještě v průběhu střelby. Viděli jsme, že strašně rychle utíkají s rukama nad hlavou, nebyli jsme si jistí, zda je evakuuje Policie ČR. Po 15.20 jsme se dozvěděli, že střelec byl zlikvidován,“ potvrdila nekoordinovaný úprk lidí z fakulty Filipová.

Zároveň uvedla, že se snažila od operačního důstojníka policie krátce po začátku střelby zjistit instrukce, jak se mají lidé v budově zachovat, tedy zda ji opustit a utéct ven, anebo se zamknout v kancelářích. Chtěla na základě toho rozeslat e-mail všem zaměstnancům fakulty. Jenže se adekvátní odpovědi nedočkala.

„Operátor mi řekl, že jsou na cestě, neznají stav objektu a nemůže dát žádné konkrétní pokyny. Požádala jsem ho, ať mi zavolá - řekl, že si tam poznamenává moje telefonní číslo a že mě přidá mezi kontakty - že obratem pošlu e-mail zaměstnancům, ale již nezavolal. Sama jsem zformulovala e-mail na základě vlastního uvážení a v 15.15 odeslala všem zaměstnancům,“ doplnila Filipová ve vyjádření, které v úterý v reakci na předchozí tiskovou konferenci policie vydalo vedení fakulty.

Redakce požádala o zhodnocení výše uvedené evakuace několika studentů přes otevřené prostranství zahraniční experty na útoky aktivních střelců. Ředitel výzkumu centra ALERRT řešící danou problematiku při texaské státní univerzitě Hunter Martaindale má za to, že „policisté v danou chvíli nevěděli, že je střelec na balkóně“.

„Z videa není úplně jasné, zda jim policisté nařídili, aby se evakuovali tímto směrem, nebo zda se studenti sami rozhodli utéct přes náměstí. Bez ohledu na znalost toho, kde je střelec, je ale rozumné, aby se lidé evakuovali co nejrychleji,“ míní Martaindale, který je také členem americké výzkumné organizace zabývající se násilím páchaným střelnými zbraněmi Regional Gun Violence Research Consortium.

Ten se také vyjádřil k tomu, zda bylo chybou, že nikdo z policistů s dlouhou zbraní nezůstal venku hlídat vnější perimetr budovy, což by zřejmě umožnilo rychlejší eliminaci střelce, který se několik dlouhých minut pochyboval po ochozu a prakticky nerušeně pálil na ulici.

„Policisté nevěděli, kde se střelec nachází, takže je rozumné, že zasahující policisté chtěli mít k dispozici veškeré vybavení schopné zastavit útočníka v místě útoku. Je to těžké komentovat. Kdyby část policistů s dlouhými zbraněmi zůstala venku, aby hlídala balkon, a střelec by aktivně někoho zabíjel v jiné části budovy, vyprávělo by se zase, že všichni zasahující měli být uvnitř budovy a pátrat po střelci místo toho, aby část z nich zůstala venku,“ přiblížil expert.

„Z mého pohledu policisté udělali to, co považovali za nejlepší. Ve snaze zachránit životy vstoupili do budovy, aby pátrali po aktivním střelci,“ dodal.

Připomněl, že i v USA, kde střelba ve školách není v poslední době ničím výjimečným, se postupuje tak, aby byl střelec co nejrychleji zlikvidován. Podle Martaindala je taktéž v jednotlivých státech, ale i městech, vybavení policistů či členů bezpečnostních agentur rozdílné.

„Některé agentury dají svým členům dlouhé zbraně, balistické vesty a přilby a další vybavení, jiné žádnou takovou specializovanou výbavu nemají. Obecně pak platí, že policisté mohou vystřelit, pokud jsou přesvědčeni, že mohou být účinní a nezraní nikoho dalšího,“ přiblížil.