Článek
Největší vliv na zdraví dítěte má výživa prvních 1000 dní, které se počítají od početí až téměř do tří let věku. Právě v tomto období strava ovlivňuje průběh těhotenství a jeho případné komplikace, ale také zdraví dítěte v dospělosti. Třeba jeho pozdější sklon ke štíhlosti nebo naopak k obezitě, hypertenzi, cukrovce a podobně.
Správná výživa může v časném věku pozitivně naprogramovat i jeho imunitu, mozkové funkce a metabolismus podobně jako stravovací návyky nebo chuťové preference.
Pokud jde o jídelníček, měl by být co nejpestřejší. A určitě není chyba, když žena navíc užívá i některý z přípravků s vitaminy a minerálními látkami. Ty jí obvykle doporučí její gynekolog. Co organismus nevyužije, snadno vyloučí, navíc může srovnat případné nižší hladiny některých látek. Je však důležité, aby šlo o přípravek určený speciálně těhotným. Bývá sestavený s ohledem na jejich potřeby a má i svá specifika.
Například v něm není vitamin A, který by ve velkých dávkách mohl poškodit plod. Místo něj obsahuje neškodný beta karoten, tedy polotovar, ze kterého si organismus umí vitamin A vyrobit. To, co nevyužije, vyloučí.
Co by měl jídelníček těhotné ženy obsahovat?
1. Kvalitní bílkoviny - bílkoviny jsou základním stavebním kamenem pro růst plodu, tvorbu tkání, vývoj imunitního systému, fungování hormonů a spoustu dalších procesů, i tvorbu placenty. Kvalitním zdrojem bílkovin je maso, nejlépe libové nebo lehké bílé či rybí. Ale také méně tučné sýry, zakysané mléčné výrobky a vajíčka (pokud žena nemá problémy s cholesterolem, může sníst bez obav i dvě vejce denně), která kromě bílkovin obsahují i spoustu dalších důležitých látek.
2. Komplexní sacharidy a vláknina - celozrnné obiloviny, brambory, rýže, ovesné vločky a luštěniny poskytují energii a zároveň pomáhají regulovat hladinu cukru v krvi. Vláknina navíc podporuje trávení a pomáhá předcházet zácpě, která je v těhotenství častá.
3. Zdravé tuky - nenasycené mastné kyseliny, zejména omega-3 (např. z lněného semínka, vlašských ořechů nebo tučných ryb jako losos), podporují vývoj mozku a zraku plodu. Vyhýbejte se transmastným kyselinám a přepalovaným tukům.
4. Vitaminy a minerály
Značný počet žen v Česku trpí nedostatkem jódu, což zvyšuje riziko potratů, nízké porodní váhy a poporodní úmrtnosti. U dítěte pak také hrozí, že mu bude špatně fungovat štítná žláza. Jód je hlavně v jodizované soli a v mase mořských ryb.
Velmi podstatný bývá rovněž dostatek kyseliny listové, a to zejména v 1. trimestru. Pokud jí má žena málo, hrozí větší nebezpečí potratu a předčasného porodu, dítěti pak větší pravděpodobnost vrozených vad. Proto lékaři doporučují, aby ji budoucí maminky užívaly alespoň měsíc před otěhotněním ve formě vitaminového doplňku. Přirozeným zdrojem kyseliny listové je pak kapusta, brokolice, zelený salát, špenát, kvasnice, sója, fazole nebo celozrnné obiloviny.
Důležité je hledět i na dostatek železa, které obsahuje např. červené maso, vnitřnosti, luštěniny, špenát apod. A pak také vápníku a vitaminu D, které jsou důležité pro správný vývoj kostí a zubů. Najdete je v mléčných výrobcích, vejcích a vitamin D i ve slunečním záření.
Co v jídelníčku nesmí chybět
Omega 3 nenasycené mastné kyseliny. Ovlivňují správný vývoj mozku, nervů a zraku, ale i další věci. Najdeme je především v tučných mořských rybách a v mase pstruhů, ve lněném semínku a v kvalitním řepkovém oleji.
Vápník. Potřebujeme ho pro správnou stavbu kostí a pro průběh těhotenství i porodu (je hlavně v mléce a mléčných výrobcích, v sardinkách včetně jejich kostřiček, v máku a v kapustě).
Železo. Při jeho nedostatku hrozí chudokrevnost. Hodně ho obsahuje maso, vnitřnosti, vaječný žloutek, méně luštěniny. Biologickou dostupnost železa z potravy zvyšuje vitamin C, proto je vhodné zapíjet jídlo třeba pomerančovým džusem.
Vitamin D. Obsahují ho tučné mořské ryby, játra, vaječný žloutek, mléko a mléčné výrobky.
Hořčík. Najdeme ho v luštěninách, ořeších, masu, ovoci a zelených natích.
Co by jídelníček naopak neměl obsahovat
Pokud jde o životosprávu, neměla by žena v těhotenství pít alkohol ani kouřit. Zvyšuje se tak riziko problémů včetně potratu i zdravotních potíží dítěte.
Kofeinu lékaři doporučují 300 mg, což jsou dva šálky silné kávy. Dobré je si uvědomit, že hodně kofeinu je i ve většině kolových nápojů.
Dále nejsou vhodné:
- plísňové sýry (kvůli riziku nákazy bakterií Listeria monocytogenes, která může způsobit závažné komplikace včetně potratu, předčasného porodu nebo poškození plodu)
- nepasterizované výrobky (vzhledem k riziku bakteriální kontaminace, zejména bakteriemi Listeria monocytogenes)
- syrové maso i ryby (pro možné riziko infekcí, které mohou ohrozit nejen zdraví matky, ale především vývoj plodu)
- nadměrné množství sóji (sója obsahuje rostlinné estrogeny, které by mohly ve velkém množství narušit hormonální rovnováhu matky i dítěte, pak také goitrogeny, látky, které mohou narušovat funkci štítné žlázy, a pak také fytáty, jež mohou snižovat vstřebávání některých minerálů, jako je železo, vápník či zinek)
- konzumace dravých ryb, protože mohou obsahovat vyšší množství rtuti, která představuje riziko pro vývoj plodu. Rtuť se v těle ryb hromadí v závislosti na jejich věku, velikosti a postavení v potravním řetězci – a právě dravé ryby (např. mečoun, žralok, štika, candát, makrela královská) jsou na jeho vrcholu
- šalvěj kvůli obsahu látek, které mohou být potenciálně škodlivé pro plod (jedná se o thujon, který může být ve vyšších dávkách neurotoxický a teoreticky vyvolat děložní kontrakce, což zvyšuje riziko potratu, poté kafr, který opět může zvýšit riziko potratu, a terpenové ketony, které mohou mít toxické účinky na játra a ledviny plodu)
