Nová technologie brýlových čoček dokáže zastavit progresi krátkozrakosti u dětí

Krátkozrakost u dětí byla dříve považována za běžnou oční vadu korigovatelnou brýlemi. Dnes na ni ale odborníci pohlíží jako na potenciální zdravotní riziko, které může v dospělosti vést k závažnějším očním onemocněním. Právě proto je důležité nejen krátkozrakost včas odhalit, ale také aktivně řešit její progresi.

Krátkozrakost se může poprvé objevit v dětském věku, přičemž v průběhu růstu se postupně zhoršuje. Dítě pak vidí dobře na blízko, ale vzdálené objekty jsou rozmazané. Nejde však jen o komfort vidění, problém je hlubší.

U vyšších stupňů myopie dochází ke změnám tvaru oka (prodlužování oční bulvy), což zvyšuje riziko vážných komplikací, jako jsou odchlípení sítnice, degenerace sítnice, glaukom (zelený zákal), makulární degenerace. „Neléčená myopie tak dnes může vést i k nevratné ztrátě zraku v budoucnosti,“ varuje profesor Serge Resnikoff, předseda Mezinárodního institutu pro myopii.

Přičemž čím dříve se krátkozrakost objeví, tím větší je pravděpodobnost, že se bude zhoršovat a dosáhne vyšších hodnot. Včasná diagnostika a správně zvolená léčba proto mohou výrazně zpomalit její progresi a snížit riziko budoucích komplikací.

Dalším důležitým faktorem je kvalita života dítěte. Neléčená krátkozrakost může negativně ovlivnit školní výkon, koncentraci i celkovou pohodu. Dítě si například nemusí uvědomovat, že vidí hůře, a problémy se mohou projevit nenápadně – častým mhouřením očí, bolestmi hlavy nebo horší orientací v prostoru.

S myopií mohou pomoci i speciální konstrukce brýlových čoček, které ovlivňují, jakým způsobem dopadá světlo na sítnici, a tím pomáhají zpomalit prodlužování oka. Nejnovější technologie těchto brýlových čoček podle klinické studie Hongkongské polytechnické univerzity dokáže vadu zpomalit téměř u všech dětí, navíc v mnoha případech i zastavit její zhoršování.

Nový design brýlových čoček pro kontrolu rozvoje myopie MiYOSMART iQ během prvního roku nošení u dětí ve věku 4–12 let zastavil klinicky významnou progresi vady u 9 z 10 z nich. Zároveň u nich bylo prodloužení axiální délky očí (délka oční bulvy) menší nebo srovnatelné s očima bez myopie, což představuje dosud nejvyšší účinnost v oblasti kontroly rozvoje myopie zaznamenanou u brýlových čoček.

Za velmi významný milník je přitom považován i fakt, že brýlové čočky s technologií Defocus Incorporated Multiple Segments (D.I.M.S.) fungují také u čtyřletých dětí, a tedy i u časného nástupu vady (1–4 roky). „To nám umožňuje vadu regulovat i v kritickém období, kdy dochází k její rychlé progresi a riziko dlouhodobých následků je nejvyšší,“ vysvětluje oční lékařka Natalia Vlasaková.

Podle Johna Goltermanna Lassena ze společnosti HOYA Vision Care žádná dosavadní studie zaměřená na kontrolu rozvoje myopie pomocí brýlových čoček ještě neprokázala takovou míru účinnosti při zvládání tohoto onemocnění jako právě s touto technologií.

Aktivně ovlivnit vývoj a zpomalení zhoršování myopie můžou také: