Polský advent třikrát jinak. Do Vratislavi, Krakova a Katovic nejen na trhy

Nejvíce zábavy pro děti nabízí Jarmark Bozonarodzeniowy v Katovicích, který připomíná spíše lunapark. Krakov je naopak uměřený a jeho adventní trhy se nesou víceméně v duchu dávné obchodní tradice.

Jako kompromis je dobré zvolit Vratislav, kde si v historických kulisách hlavního náměstí a přilehlých ulic přijdou na své všichni bez ohledu na věk. Zatímco děti zaujme kolotoč či prosklené domečky s částečně pohyblivými loutkami předvádějícími známé pohádky, dospělí si mohou vypít svařák (grzaniec) na klidnějším místě opodál.

Typický vratislavský svařák kromě vína obsahuje také rum, ale v nabídce je například i švestková, malinová či višňová varianta. Z teplých nealkoholických nápojů je ve Vratislavi doma hustá Trpaslíkova čokoláda. Tyto postavičky, kterých v ulicích najdete už kolem tisícovky, jsou totiž jedním ze symbolů města.

Jako originální suvenýr z Vratislavi se nabízí keramický hrneček ve tvaru botičky s obrázkem vánočně vyzdobeného náměstí a letopočtem 2023. Za zálohu ve výši dvaceti zlotých (asi 112 Kč) vám do něj nalijí nápoj a vy se pak rozhodnete, jestli si hrneček necháte, nebo ho vrátíte.

V části zvané Pohádkový lesík najdete mimo jiné třípatrový domeček zmíněné vitríny s inscenovanými pohádkami, které běží pořád dokola - s Pinokiem, Šípkovou Růženkou, Popelkou či Paní Zimou.

Sortiment u stánků se částečně kryje s tím krakovským, který je ale mnohem bohatší. Ti, kteří hledají původní polské produkty, by se měli zaměřit na světoznámou boleslaveckou keramiku, ručně vyráběné vánoční ozdoby, perník, dolnoslezský med nebo sýry z podtatranského regionu Podhalí. Ochutnat lze rovněž polskou kuchyni.

Budete-li si chtít dopřát klid a přitom zažít sváteční atmosféru, vydejte se na půldruhého kilometru vzdálený Dómský ostrov, zvaný Malý Vatikán. Téměř celý je zastavěný církevními objekty a do roku 1810 tvořil samostatné město. Jde o nejstarší osídlenou část Vratislavi, ale hrad postavený na místě slovanského hradiště už připomíná pouze kostelík sv. Martina.

Po šestnácté hodině v uličkách lampář rozsvěcuje na sto plynových svítilen. Na ostrově, kam vede „most Lásky“, nenajdete obchody ani restaurace. Narazíte tu však na pár českých stop, koneckonců stejně jako i jinde ve městě, které bylo v letech 1335 až 1741 součástí zemí Koruny české.

Před unikátním dvoupodlažním kostelem (dolní část je zasvěcena sv. Bartoloměji, horní sv. Kříži) stojí devítimetrová socha Jana Nepomuckého, která je nejvyšší na světě. V katedrále sv. Jana Křtitele je zase k vidění plastika, na níž vratislavský biskup Nanker uvaluje klatbu na českého krále Jana Lucemburského za to, že lstí dobyl jeho hrad Milicz.

Vratislav nabízí i atrakce uvnitř, kde se zabavíte a zároveň zahřejete. Jedná se především o největší zoologickou zahradu v Polsku, jejíž chloubou je Afrikarium.

Ze vzdálenosti doslova několika metrů v něm můžete pozorovat třeba hrochy a v proskleném tunelu kolem sebe nechat proplouvat žraloky či rejnoky. Podvodní svět ovládají rovněž kapustňáci, kteří byli inspirací pro mýtické sirény. V obchůdku u vstupu děti jistě neodolají bohatému výběru plyšových zvířat.

Ze dvou set metrů nad zemí spatříte Vratislav, pokud vyjedete do devětačtyřicátého patra mrakodrapu Sky Tower. V prvním patře téže budovy se nachází Kolejkowo - obří model železnice obklopený miniaturami měst a přírody Dolního Slezska včetně scén z každodenního života. Do konce února je součástí expozice Město z perníku. Pro zimomřivější turisty není bez zajímavosti, že akvapark mezi mrakodrapem a vlakovým nádražím zahrnuje dvacet různých druhů saun.

Do 29. prosince je v Národním muzeu ve Vratislavi k vidění soubor klenotů a mincí, který se sem každý podzim stěhuje ze Slezské Středy. Jedná se o poklad, který prý Karel IV. zastavil u bohatého Žida, aby od něj získal peníze.

Poté, co ve zmíněném městě vypukla epidemie moru, ukryl Žid poklad, včetně koruny panovníkovy manželky Blanky z Valois, do zdí svého domu. Našel se až při demolici v osmdesátých letech minulého století.

Každý, kdo Krakov navštívil, už jistě narazil na prodejní vozík s křupavým symbolem města, pečivem zvaným obwarzanek. Není přesně jasné, kdo a kdy ho poprvé upekl a začal prodávat, ale dvorní účetní kniha dokládá, že si ho koupila už královna Hedvika, která vládla v letech 1384-1399. 

K Vánocům patří pečení a my jsme si tento „preclík“ upekli během workshopu v Žywem Muzeum Obwarzanka, vzdáleném ze staroměstského Rynku necelých deset minut chůze.

Těsto z mouky, cukru, soli, vody, tuku a droždí už bylo připravené. Rozdělit ho na dvě části a z každé z nich vyrobit dlouhý, úzký váleček vypadalo zprvu jako hračka. Jenže hmota se neustále smršťovala, takže nezkušený pekař k vyválení potřeboval více času.

Pak následovalo zaplétání, které bylo naopak jednodušší, než se na první pohled zdálo. Stačilo spojit konce válečků, následně jeden ze stále stejné strany překládat přes druhý a nakonec z nich vytvořit kruh.

Před vložením do trouby bylo třeba obwarzanek ponořit na deset sekund do horké až vroucí vody (odtud jeho název), což zajistilo křupavost na povrchu. Nesměli jsme zapomenout ani na posypku - na workshopu byl na výběr mák, sezam a sůl.

Při teplotě dvě stě dvacet stupňů se pak obwarzanek pekl zhruba deset minut. Pro komerční výrobu toho skutečně krakovského je nutné mít certifikát a pekárnu na území Krakova nebo Wieliczky.

Samotné vánoční trhy nabízejí řadu dalších chutí, ať už polských, či světových. V zimě přijde obzvlášť vhod výběr dvanácti druhů polévek - od boršče, přes česnečku, žurek, zelňačku až po gulášovku.

Nechybí ani svařák na několik způsobů nebo kurtosz, což je obdoba našeho trdelníku. Nezvyklý může návštěvníkům z Česka připadat prodej litevských specialit, většinou uzenin.

Ostatní stánky nabízejí víceméně podobnou produkci jako ve Vratislavi. Možná to bude znít paradoxně, ale pro zahřátí se tady můžete vypravit do podzemí Rynku, kde se nacházejí cenné pozůstatky středověkého Krakova jako silnice, budovy či hřbitov a četné archeologické nálezy. Jak je možné, že se v průběhu několika staletí ocitly čtyři a půl metru pod zemí?

„Kdysi se smetí a nečistoty z města nevyvážely, ale zasypávaly se dalšími vrstvami písku a hlíny,“ vysvětluje průvodce Tomasz Pridon, proč se nadmořská výška současného centra Krakova postupně zvyšovala.

O interaktivní expozici věnovanou nejslavnějšímu období, kdy do města proudili kupci ze všech světových stran, je velký zájem, a proto doporučuji prohlídku rezervovat předem na Muzeumkrakowa.pl/oddzialy/rynek-podziemny.

Část trasy vede podél zdi známé tržnice Sukiennice založené kolem poloviny čtrnáctého století pro prodej výrobků z vlny. K ní přiléhaly další řemeslné krámky, jejichž zbytky jsou v podzemí stále patrné, ačkoli budovy už dávno nestojí.

Do rozjímavé nálady vás dostane návštěva kostela Nanebevzetí Panny Marie, k němuž z trhů dojdete za pár minut. Po wawelské katedrále jde o druhý nejdůležitější svatostánek ve městě. Má dvě věže - jednu městskou a druhou církevní. Z té první každou hodinu hraje trubač melodii hejnal, která se stala druhou hymnou Polska.

Interiér trochu připomíná i muzeum, neboť se v něm vyskytuje řada odkazů na významné krakovské rody, které kostel založily a využívaly. Jejich členové jsou pochováni pod bočními kaplemi.

Pro Čechy může být zajímavé, že výmalbu z konce devatenáctého století navrhl a se svými studenty realizoval Jan Matejko, syn učitele hudby z Hradce Králové, který se usadil v Krakově.

Mezi tři nejvýznamnější umělecké památky ve městě patří bohatě vyřezávaný, třináct metrů vysoký mariánský oltář. V oknech kostela můžete vidět nejstarší krakovské vitráže, které přečkaly i silné zemětřesení v roce 1442.

Slezská metropole na příliv turistů teprve čeká. Nemůže totiž nabídnout to, co města s líbivou historickou architekturou, a ve své proměně, která by těžila z industriální minulosti, není ještě tak daleko jako vzkvétající Lodž.

Možná proto tady i na vánočních trzích zažijete to „pravé“ Polsko - pro někoho trochu kýčovité, ale každopádně výrazné.

U proskleného domečku, kde se do rytmu hudby pohybuje zpívající mývalí rodinka v nadživotní velikosti, se baví i dospělí. Na rozdíl od dvou předchozích měst je tu více atrakcí (včetně dvou ruských kol) a o něco méně stánků. Nicméně i tady si můžete dopřát několik druhů svařáku a pořídit sváteční hrneček. Za pozornost stojí i některé objekty v dosahu Rynku, který je díky vánočnímu osvětlení nepřehlédnutelný.

Doporučuji zaparkovat u areálu Slezského muzea na místě někdejších černouhelných dolů. Jedna z expozic je tu věnována historii regionu a až do konce června příštího roku je k vidění také výstava k dvoustému výročí založení dolu Katovice.

V blízké restauraci ochutnejte pivo svařené s kořením, medem a pomerančem, což je vzhledem k polské tradici, která do nápoje přidává žloutek a šlehačku, z českého pohledu ještě dost konzervativní varianta.

Cestou na Rynek minete dvě pozoruhodné stavby. Budova Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu patří k nejmodernějším svého druhu v Evropě. Symbolem města je pak futuristická sportovní a společenská hala Spodek (česky podšálek). Na druhé straně obřího kruhového objezdu směrem k Rynku se tyčí monumentální Památník slezských povstalců, kteří v letech 1919 až 1921 usilovali o připojení Slezska k Polsku.