Článek
Hida v prefektuře Gifu, která patří do regionu Čúbu, je městečkem se zhruba 20 tisíci obyvateli. Na japonské poměry v podstatě rozlehlejší vesnička. Mezinárodní turisté, z nichž se tam vypraví skutečně malé množství, míří do historického centra Hida-Furukawa, dostupného lokálními vlaky.
A jen pár minut chůze od venkovsky vyhlížejícího nádraží čekají historické dřevěné domy s poměrně úzkým, ale dlouhým kanálem Setogawa. Ten je jednou z hlavních atrakcí Hidy, protože jej značnou část roku obývají koi kapři. Právě odtud pochází mnohá z instagramových videí, která deklarují, že v Japonsku je tak čisto, že kapři tam žijí v kanálech.
V Japonsku skutečně je velmi čisto. Udržování ulic bez poskvrnky, slušnost a ohleduplnost patří k základům japonské mentality. V celé zemi se ale přesto nachází jen několik měst s kanály obývanými koi kapry. Vyjma Hidy je tomu tak ještě v Gudžó Hačiman, Šimabaře, Cuwanu nebo Hagi.
Napřed nakrmit kapry
Nišikigoi, v překladu brokátoví kapři, se křišťálově čistou vodou hidského kanálu prohánějí od jara do podzimu. Když se výrazněji ochladí, obvykle kolem závěru října nebo začátku listopadu, jsou v rámci lokální slavnosti vyloveni a odvezeni do bezpečného zimoviště nedalekého rybníka. Do kanálu se opětovně vrací začátkem dubna.
Pár strakatých bílých, oranžových, červených či černých jedinců ze zhruba tisícovky ale v kanálu zůstává, snad aby návštěvníci mimo sezonu nebyli zklamaní. Nebo umí dobře hrát na schovávanou.
Přímo u vody lze zakoupit speciální krmivo pro kapry. Nejen pro turisty se jedná o jednu z nejoblíbenějších aktivit ve městě.
Neméně zábavné je ale poznávání lokálních pochutin. Jen o pár desítek metrů dál se nachází trh místních farmářů, kde si můžete zakoupit vskutku autentické ingredience na domácí vaření.
Kdo by měl hlad rovnou, může se zastavit u přilehlé dřevěné budky, prodávající bramborové krokety se skvělým lokálním hovězím. Dozlatova usmažené, voňavé a až neuvěřitelně lahodné. Ceny jsou navíc vskutku lidové. Poměrně velká kroketa stojí v přepočtu asi 40 korun. A příznivci burgerů si ji tu mohou vychutnat jako velmi uspokojivou náplň.
Nejlepší daifuku v Čúbu
Milovníci sladkého v Hidě teprve mají pré. Jen o pár ulic dál na ně čeká cukrárna Ookubo. Založena byla v 37. roce období Meidži, tedy 1904 našeho kalendáře. Letos tak oslavila 122. narozeniny a během celého fungování je předávána z generace na generaci v jediné rodině.
Klasické japonské sladkosti si v ní podávají ruku s chutěmi západu. Ke kosmopolitnějšímu stylu dobrot se podnik začal přiklánět zhruba před půlstoletím, i při jejich výrobě ale využívá zásadně tradiční techniky přípravy japonských zákusků, které nejsou nikdy přeslazené. Přesto si na nich nadšeně pochutnají i děti, které jsou nejupřímnějšími kritiky.
Zdejším hitem je daifuku. Název malé sladkosti se příznačně překládá jako „velké štěstí“. A v Ookubo by poté, co se vám delikátní krémový dezert doslova rozplyne v ústech, bylo vskutku těžké se šťastně necítit.
Krémová náplň lehká jako obláček je ukrytá v rýžovém těstíčku a vůbec nejoblíbenější příchutí je tu perilové daifuku. Právě v Hidě se totiž lokální perilová semínka praží, čímž získávají delikátní oříškovou příchuť a mírně křupavou texturu. Ta skvěle ladí se smetanovým krémem s bílou čokoládou uvnitř kulatého dezertu. Ingredience tohoto daifuku jsou pro zdejší oblast natolik specifické, že zákusek už na svých turistických stránkách propaguje samo město.
Zdejší daifuku je jemné a není příliš sladké.
Cukrárnu doporučují i cestovatelské servery, na kterých má skvělé hodnocení. Jeden z komentářů před návštěvou zněl právě „nejlepší daifuku v Čúbu“. A po návštěvě snad nikoho nenapadne o tom polemizovat. Stojí od 150 japonských jenů (20 korun) do 280 (38 korun) podle typu a příchutě.
Oblíbeným dárkem k významným příležitostem mezi místními je pak dort marinovaný v brandy. Používá se tolik sirupu, jehož je alkohol zásadní součástí, že dort ztěžkne a je doslova nasáklý. Značně se tak prodlouží i jeho trvanlivost, takže je ideálním adeptem k přivezení domů. Obvyklá doba spotřeby ručně vyráběných japonských sladkostí je totiž jeden až několik málo dnů. Nasáklý dort ale vydrží až tři týdny.
Rady na cestu do regionu Čúbu
Dobrou kombinaci nízké ceny a bezpečného přestupního hubu na dálkový let při cestě z Prahy do Japonska nabízí nizozemské aerolinky KLM. Zpáteční letenky se zhruba hodinu a půl trvající pauzou v Amsterdamu stojí na leden od 18 838 korun a ve vzduchu strávíte kolem 15 hodin.
Nejrychleji se ze Shin-Ósaky do Hida-Furukawy dostanete šinkansenem Nozomi mířícím do Nagoji. Odtamtud jede speciální expres Hida. Jízda oběma vlaky trvá přibližně tři a půl hodiny.
Pokud po Japonsku chcete hodně cestovat a budete se přesouvat skvěle fungující vlakovou dopravou po vzdálenějších lokalitách v rámci jednoho nebo hned několika ostrovů, může se vyplatit pořízení Japan Rail Passu (JRP).
Pro turisty je Japan Rail Pass v prodeji na 7, 14 nebo 21 dní. V běžné třídě stojí přibližně 6 765 Kč, 10 825 Kč a 13 530 Kč, v komfortnější třídě Green Car pak zhruba 9 470 Kč, 14 885 Kč a 18 940 Kč. V ceně je neomezené cestování většinou vlaků společnosti JR včetně většiny šinkansenů. Pozor ale, na nejrychlejší spoje Nozomi a Mizuho se vztahuje zvláštní příplatek. Po výrazném zdražení v roce 2023 už Japan Rail Pass není automaticky nejvýhodnější volbou pro každého, stále se ale vyplatí cestovatelům, kteří během jednoho až tří týdnů plánují absolvovat větší množství delších přejezdů po Japonsku.
Nezapomeňte si svůj JRP před použitím aktivovat na některém z vlakových nádraží. Místenky do rychlovlaků je jistější si před cestou zdarma rezervovat kvůli značné vytíženosti některých spojů, zejména pak v období svátků.
Kdo by chtěl cestovat jen v rámci jednoho ostrova či prefektury, vyplatí se spíše pořízení lokálních cestovních pasů.
Za ochutnání rozhodně stojí i sakurová muši-dora. Delikátnosti zákusku, který tvoří dvě placky hojně plněné fazolovou pastou adzuki, je dosaženo napařováním, které jej činí obzvláště nadýchaným. Na závěr je ozdoben třešňovými květy nakládanými v soli. Právě kontrast sladkosti a slanosti společně s jemným aroma třešní učinil zákusek další místní ikonou.
A protože sladkosti se hodí zapít něčím teplým a Japonsko je primárně čajovou destinací, jen krátkou procházku od cukrárny je vzdálený obchůdek věnovaný léčivým rostlinám. Zaplesá v něm srdce bylinkářek, ale i příznivců designu. Hida Mori no Megumi sídlí v jednom z tradičních domů a dá se v něm jak nakoupit, namíchat dle přání i zdarma ochutnat nejrůznější bylinné čaje a koření. V okolní přírodě totiž volně roste kolem 250 rostlin, které jsou po staletí využívány jako léčivé.
Jako balzám na duši koneckonců působí i samotná návštěva malebného městečka, kde se naštěstí turisté zatím ani zdaleka nemusí prodírat davy.
