Článek
„Mléčnice je asi ze 40. let 19. století, čímž by musela být vyhloubena za Aloise II., knížete z Lichtenštejna, to je ten, který vystavěl lednický zámek do dnešní podoby,“ upřesnil novinku předseda Spolku pro obnovu Katzelsdorfského zámečku Daniel Lyčka.
„Sloužila k uskladnění mléka, sýrů. Je to taková větší spíž. Od dveří až na konec je dlouhá asi 16 metrů,“ uvádí Lyčka.
Mléčnice je typická spíš pro oblast Dolního Rakouska, na Moravě se chladírny tohoto typu nehloubily. Vstupní část historické mléčnice byla vyzděná, ale protože se propadla klenba, museli ji zpevnit a opravit. Dál za ní pokračuje sprašový sklep, na jehož zdech objevili členové spolku vyryté vzkazy vojáků, většinou z let 1964 až 1976, jako například „Bažanti, modlete se, zde mazáci podepsali se“ a další. Spolek je uchová jako zajímavost, důkaz tehdejší doby.
„Nápisy sem vyryli vojáci, kteří měli základní vojenskou službu u Pohraniční stráže. Tady se vlastně nacházeli za železnou oponou, kterou měli hlídat,“ upřesnil Lyčka.
Na zdech mléčnice objevili členové spolku vyryté vzkazy vojáků Pohraniční stráže, většinou z let 1964 až 1976.
Býval na rakouské straně
Katzelsdorfský zámeček byl součástí krajinné kompozice dnešního Lednicko-valtického areálu. Stavba vznikla za Jana I. Josefa, knížete z Lichtensteina. Až do roku 1920, kdy bylo Valticko připojeno k Československu, byl zámeček na rakouské straně.
„V rámci Československa ho Valtice získaly zpět. Existoval až do roku 1962. Nejprve přilehlou myslivnu rozebrali zaměstnanci stáních lesů a státního statku, následný zámeček rozebrala vojska Pohraniční stráže na stavební materiál, aby si z něj postavila rodinné domy ve Valticích,“ říká Daniel Lyčka. Zůstaly základy, které se ale už jako stavební materiál nedaly využít. Ty vojáci zasypali, místo postupně zarostl les.
Před pár dny dokončili kameníci vydláždění polokruhovitých prostor, takzvaných apsid.
Už více než čtyři roky je objekt kulturní památkou České republiky. Spolek na obnovu zámečku vznikl v říjnu 2018 a od roku 2020 pracuje na znovuzrození zaniklé stavby.
Práce jdou tak rychle, jak se daří sehnat peníze od sponzorů a podporovatelů. Před pár dny dokončili vydláždění polokruhovitých prostor, takzvaných apsid.
„Byl to největší projekt letošního roku. Ve spolupráci s firmou kameníka Bořivoje Čecha jsme nejprve vydláždili kabinety a mezikabinet plus nároží arkádové chodby u vstupu tak, abychom odváděli srážkové vody a zpevnili tyto plochy. Pořádáme tady totiž i menší kulturní akce,“ zdůraznil Lyčka. Dlažbu z vápence, kterou vybrali památkáři a je podobná té původní, přivezli až z Německa.
Takto vypadal zámeček Katzelsdorf ve třicátých letech 19. století.
Nyní ještě zabezpečí studnu z roku 1820, je hluboká asi 31 metrů, a na podzim jsou na řadě parkové úpravy. Spolek chce odkrýt od náletových dřevin staré původní duby a akáty v okolí zámečku.
„Ideálním dalším krokem by byla obnova průčelí ať již formou repliky, či reminiscence, ale to je ještě na další a delší jednání s dotčenými orgány,“ dodal Daniel Lyčka.
Rozpočet na další práce spolek nemá, jen jakousi přibližnou představu a srovnání. „Když se zámeček stavěl před 200 lety za Lichtenštejna, vyšlo by to na naše dnešní peníze asi na 25 milionů korun. Teď se odhaduje více přes padesát,“ říká. „Všechno se zdražilo, navíc památková péče vyžaduje, aby se postupovalo původními řemesly. A pokud by se zámeček skutečně podařilo obnovit, chtěli bychom tady mít i to, co tu původně nebylo, tedy vodu, elektřinu a modernější vybavení,“ uzavřel Lyčka.
