Miliony na kontě nejsou potřeba, dokazují Češi. Životní dobrodružství si užili i za zlomek peněz

Zatímco Verneův knižní hrdina Philleas Fogg se zavázal cestu kolem světa absolvovat za osmdesát dní, moderní dobrodruzi si žádný časový rámec klást nemusejí. Nejde jim totiž většinou o žádné sázky či pokořování rekordů, ale hlavně o zážitky, které se s takovou výpravou neodmyslitelně pojí.

Každý z respondentů pojal cestu po svém: někdo využil k přesunu letadlo, navštívil chronicky známé památky nebo si vyzkoušel dobrovolnictví, jiný zase část naplánované trasy projel stopem, aby kulturu jednotlivých zemí nasál vskutku intenzivně.

„Chtěl jsem zažít alespoň jedno velké dobrodružství v životě. Mým cílem bylo jet na východ tak dlouho, až se objevím na západě a doslova obkroužím svět dokola,“ popsal Novinkám cestovatel Tony Danilov, kterému bylo v době výpravy, tedy v roce 2017, pouhých 25 let. Putování mu zabralo sto dní a vedlo mimo jiné skrze Polsko, Rusko, Arménii, Pákistán, Čínu, Japonsko a Kanadu. Až do Íránu Danilov stopoval.

„Začal jsem se připravovat zhruba tři měsíce před odjezdem, především jsem plánoval trasy a víza,“ doplnil dobrodruh s tím, že itinerář měl spíše orientační, což znamená, že se zaměřil na hlavní body a ty postupně propojoval.

Lenka Koráb, která na cestu kolem světa vyrazila v roce 2020 s manželem, připouští, že životní dobrodružství vyplynulo tak nějak samovolně. „Původní plán byl dostat se levně na Tahiti, kde jsme strávili rok předtím jeden měsíc. Letenky bývají běžně drahé. Během hledání nám z toho postupně vyplynula cesta kolem světa, protože se mi podařilo poskládat výhodné jednosměrné letenky tak, aby nám dávaly smysl,“ vysvětlila nyní 38letá Češka Novinkám.

Manželé tráví v zahraničí zhruba devět měsíců v roce, a to posledních patnáct let. Cestě kolem světa proto nepřikládali o moc větší váhu, brali ji spíše jako možnost poznat v jejím průběhu nové země a kultury. „Poprvé jsme tehdy navštívili Cookovy ostrovy a Nový Zéland,“ uvedla Lenka Koráb a doplnila, že cesta zabrala zhruba šest týdnů.

Zvědavost a možnost zažít něco neobvyklého popisuje jako důvody k cestě kolem světa i Klára Majvelder Kutačová, která si dopřála dobrodružství v délce 222 dní během roku 2017 - tehdy jí bylo 28 let.

„Cestování a objevování světa mě nadchlo už v roce 2009, kdy jsem prvně vyjela na větší cestu do Íránu. Zamilovala jsem si tam jednak cestování jako takové, ale i specifičnost toho, že jsem někde sólo. U různých dokumentů a dobrodružných filmů jsem pak snila o tom, že jednou podniknu nějakou větší pořádnou cestu, ale že by to byla zrovna cesta kolem světa, mi přišlo jako nesplnitelný sen,“ zkonstatovala Majvelder Kutačová.

Ta část svého dobrodružství strávila v Jižní Americe, kde putovala s velkou partou starou obytnou Avií. „Následovala už sólo cesta, kterou jsem začala přeletem na Floridu a do Kanady. Tu jsem přejela vlakem od východu na západ a pak přeletěla do jihovýchodní Asie,“ popsala Češka s tím, že následně využívala k přesunu různé pozemní dopravní prostředky.

Pro absolvování celé cesty kolem světa se přitom rozhodla poměrně spontánně, když plánovala jihoamerickou část. „Došla jsem k závěru, že ve chvíli, kdy už budu na opačné straně světa, by byla škoda se hned vrátit domů. Chtěla jsem si dobrodružství protáhnout minimálně o USA a Kanadu, jenže ze západního pobřeží Kanady je to blíž do Asie než do Evropy, takže další cesta byla jasná,“ připustila.

Podobně spontánní byla výprava také pro 28letou Slovenku Veroniku Kadlecovou a jejího partnera Lukáše (34), kteří do světa vyrazili vloni v říjnu a domů se vrátili letos v červenci. „Lákala nás touha objevovat a společně si vyzkoušet život v různých koutech světa. Milujeme cestování a cestovali jsme i předtím, než jsme se poznali. Plán jsme ale měli jasný jen na první destinaci, kterou byl Vietnam,“ vysvětlila Kadlecová Novinkám.

Ve Vietnamu si partneři poprvé vyzkoušeli i dobrovolnictví, kterým se dnes rozumí práce za ubytování a stravu. Když později přišlo pozvání na svatbu na Havaj, rozhodli se Veronika s Lukášem putování spojit do několikaměsíční cesty. „Chtěli jsme poznat jiné kultury, život v cizích zemích a čas pro nás nehrál roli,“ tvrdí partneři s tím, že opravdu intenzivní přípravě na dobrodružství věnovali jen několik týdnů.

Zcela odlišný přístup oproti předchozím respondentům zvolila k cestě kolem světa 33letá Radka Darebná. Té se v roce 2023 naskytla příležitost vyrazit jako průvodkyně cestovní kanceláře, díky tomu nemusela sama nic plánovat. Během čtyřiceti dní navštívila mimo jiné Thajsko, Austrálii a Nový Zéland, Tahiti, USA nebo Peru. „Zlákalo mě, že půjde o úžasnou a neopakovatelnou zkušenost, která se zkrátka neodmítá,“ zkonstatovala Darebná.

Tato cesta kolem světa byla sestavena tak, aby lidé za krátkou dobu viděli vyhlášené destinace a ochutnali od všeho trochu. „Chyběla nám už jen Afrika a Antarktida,“ doplnila Češka.

Ač sama nemusela cestu plánovat, přípravu na roli průvodkyně podcenit nemohla. „Chystala jsem se asi dva měsíce, hlavně abych měla dostatek znalostí o daných destinacích a přehled o tom, co všechno navštívíme,“ uvedla Darebná s tím, že klienty CK, která cestu kolem světa organizovala, vyšlo 40denní dobrodružství na 450 až 500 tisíc. „Částka zahrnovala letenky, transfery, výlety, snídaně… Zkrátka většinu měli zákazníci v ceně.“

Rozdíl ve vynaložených financích je u cesty kolem světa naplánované svépomocí, tedy bez kanceláře, velmi citelný. Například Danilova vyšlo jeho stodenní dobrodružství na 111 tisíc. „Z toho 10 tisíc byla víza, 40 tisíc letenky, zbytek jídlo a ubytování,“ uvedl.

Za nižší částky podnikly výpravy i další oslovení cestovatelé. Lenka Koráb hovoří o zhruba 250 tisících. „Nejvíc padlo asi na letenky, ale třeba v Polynésii nás stálo více ubytování a jídlo, které je tam obecně dražší. Oproti tomu třeba na Zélandu byly ceny v té době lepší než v Česku. Necestujeme luxusně, ale nejsme ani batůžkáři, takže tady bude částka asi dost individuální,“ míní Češka.

To potvrzuje i Majvelder Kutačová, kterou 222 dní vyšlo na zhruba 250 tisíc. „Nejvíc peněz logicky padlo na delší přelety, jízdenka přes Kanadu také nebyla nejlevnější, i když jsem jela třetí třídou. Ale třeba v Jižní Americe, kterou jsme absolvovali v devíti lidech, byly náklady na naftu v Avii minimální a ubytování zdarma.“

Kadlecová uvedla, že ji a jejího partnera Lukáše vyšlo putování dohromady na zhruba 15 tisíc eur, asi 365 tisíc korun. I v tomto případě padlo nejvíce peněz na letenky. „Šetření bylo samostatná kapitola, protože jsme pracovali na sezony v Norsku a většinu výdělků jsme si odkládali. Na začátku roku 2024 jsme ale samozřejmě ještě nevěděli, že budeme na osm měsíců pryč ze Slovenska,“ zkonstatovala.

Jakkoli může znít cesta kolem světa jako snové a idylické dobrodružství, komplikacím se člověk nevyhne, a to ani v případě, když cestuje s kanceláří. „Vždy vás může překvapit zpožděné letadlo. Nám třeba uletělo, ale naštěstí až v poslední destinaci, což nás už tolik nebolelo. Ale potřebovali jsme, aby všechny spoje vzhledem k nabitému programu hezky navazovaly,“ uvedla Darebná s tím, že během putování využívala coby průvodkyně všemožné dopravní prostředky; mimo letadel také lodě či auta.

Komplikace s dopravou zmiňuje také Kadlecová, podle níž přesuny, ať už nočními autobusy, na letiště nebo z něj, ale také na skútrech, přinášely problémy. Ty další představovala byrokracie. „Zdravotní potíže, včetně trávicích, nás obcházely a se stravou jsme neměly žádný problém,“ potvrdila.

Majvelder Kutačová si nepříjemností vyzobala o trochu víc. Řada z nich vyplynula z toho, že cestovala sólo. V kolumbijském Medellínu na ni například číhal podivín v křoví, v Bangkoku jí další cizinec přišel předčítat z bible až do sprchy a v Kambodži vedle své postele přistihla uprostřed noci masturbujícího muže.

„Mám už jednu předchozí zkušenost s pokusem o znásilnění, takže si dávám velký pozor na podezřelé chování,“ popsala Majvelder Kutačová nepříjemnou realitu, které musejí ženy na cestách často čelit. Nevyhýbaly se jí však ani další komplikace. „Generální oprava motoru jen tak u krajnice v Chile byla asi nejzásadnější. Skončila jsem také v bezvědomí a ve zdravotnickém středisku poté, co jsem dostala šílený astmatický záchvat.“

Danilov jako nejzásadnější komplikaci na cestě vnímá vzdálenost od blízkých. „Život doma běží dál i bez vás. Odloučení dost zásadně ovlivňuje vztahy.“

Navzdory potížím všemožného druhu se respondenti shodují na tom, že cesta kolem světa pro ně byla velkým zážitkem i školou života. „Pro mě to byl, když to zpětně hodnotím, takový přechodový rituál mezi chlapcem a mužem. Zážitky z cesty mě otrkaly a posunuly dál v životě,“ tvrdí Danilov.

Ten rovněž potvrzuje, že na cestu kolem světa může vyrazit i někdo s omezenými prostředky. „Sám jsem důkazem, že lze podniknout plnohodnotnou cestu kolem světa s prostředky ve výši lepší all inclusive dovolené pro dva. Stačí jen trochu omezit komfort na cestě, což vám dá paradoxně nejvíce,“ míní Danilov.

I podle Darebné se dá cestovat za každých podmínek, hlavní je odhodlání. Více financí pak zážitek jen posouvá do pohodlnější kategorie. „Můžete si dovolit více zážitků, lepší leteckou třídu nebo lepší restaurace,“ konstatuje.

Že může vyrazit každý, si myslí i Kadlecová. Důležitější než peníze, je podle ní trpělivost; na cestování totiž bývají nejnáročnější přesuny, ztráta komfortu i zvyků. „To vše je součást dlouhodobého cestování, a to už není tak jednoduché, jako když si člověk zajede na dva až tři týdny na dovolenou,“ míní a jedním dechem dodává, že si ale díky poznávání světa může člověk výrazně rozšířit obzory.

Majvelder Kutačová má za to, že podobný druh cestování opravdu není pro každého. „Každý máme jiné možnosti, priority, zázemí, jiný zdravotní stav. Ale i tak bych přála každému, kdo má tenhle sen, aby se jednou všechny okolnosti spojily natolik dobře, že mu to vyjde.“