Krásný ostrov je Čechům blíže než kdy dřív. Dva dny stačí na životní zážitky

Co na tom, že je na Tchaj-wanu stále ještě aktivní období tajfunů. Letenky se nejčastěji kupují s nějakým předstihem a i kdybyste snad chtěli vyrazit za pár dnů, místní by vám rychle vysvětlili, že tajfunem zábava nekončí. Jen mu musíte trochu uzpůsobit svůj den a program.

Tchaj-wan je pro české turisty zatím stále velkou neznámou a většina z nich do něj zatím zavítá jen na velmi krátko, když si v něm dělá stopover do nějaké ze známějších destinací v Asii. Zejména pro cesty do Japonska je hlavní město Tchaj-pej takříkajíc „po cestě“ a vyplatí se udělat si v něm alespoň krátkou zastávku a načerpat další zážitky. Jiné než ty, kterých se vám dostane právě například v zemi vycházejícího slunce.

Důležité je uvědomit si, že přistanete na mezinárodním letišti ve městě Tchao-jüan a od Tchaj-peje vás bude dělit ještě nějakých 30 kilometrů. Zhruba za stokorunu můžete vyrazit z letiště přímo na hlavní nádraží v Tchaj-peji vlakem (35 minut) či letištním autobusem (55 až 60 minut). Pokud neradi šetříte, tak můžete také využít taxi či Uber (na Tchaj-wanu vyjde levněji než v Česku).

Zajímavou alternativou je vyrazit jinam než všichni. Přes Tchao-jüan totiž vede trasa šinkanzenu, který objíždí západní stranu ostrova. Můžete tak vyrazit třeba do trendy Tchaj-čungu, kde se ukrývá unikátní zmrzlinárna s michelinskou hvězdou, nebo také do jižnějšího Tchaj-nanu, který je ztělesněným snem foodies z celého světa. Dnes však budeme vycházet z toho, že jste konzervativní, chcete vidět v rychlosti to nejlepší z hlavního města a rozhodnout se, zda vám Tchaj-wan bude stát v budoucnu za další návštěvu.

Skutečností je, že doposud se Češi učili dělat stopovery zejména na Blízkém východě. Nejvíce se v tomto ohledu dařilo Dubaji, časem se přidalo katarské Dauhá nebo emirátské Abú Dhabí. Letošní podivná situace však přiměla mnoho aktivních cestovatelů hledat alternativy k jejich zažitým zvykům.

A když se rozkřiklo, že zajetý spoj China Airlines do Tchaj-peje dostane v Praze nablýskanou konkurenci v podobě příchodu pětihvězdičkových aerolinek Starlux, začalo se hlasitě hovořit o tom, že Tchaj-pej je vlastně velmi zajímavým místem pro stopover. Letenky se Starlux do Tchaj-peje se dají aktuálně pořídit zhruba od 21 tisíc korun, ale cesty do v posledních letech tolik oblíbeného Japonska začínají v dalších měsících zhruba na 23 tisících korunách s tím, že si můžete udělat na Tchaj-wanu stopover. To vše se dvěma zavazadly v ceně, což je zrovna na cestu do Japonska nemalá deviza.

Jak dlouhou udělat pauzu v Tchaj-peji? Nejčastěji si zde lidé nechávají dvě noci, případně tři. Někteří rychlíci pak pouze jednu. V případě dvou nocí nedává smysl měnit ubytování a stěhovat se ze čtvrti do čtvrti, ideální je tak vybrat jednu. Při první návštěvě jsem si vybral rušný Si-men-ting (Ximending) a záhy toho trochu litoval. A ač jsem měl na další cestu mnoho cílů v distriktu Ta-an (Daan), zvolil jsem si pro svůj pobyt čtvrť Sung-čan (Songshan), což se ukázalo jako skvělá volba.

Čtvrť Sung-čan je vysoce strategickou polohou i pro úplně první návštěvu Tchaj-peje. Pokud to chcete mít pár kroků na menší vlakové nádraží, nedaleko do elektronického hubu města, ale zároveň bydlet v místě s lokální atmosférou a slavným nočním trhem v sousedství, je Sung-čan správnou volbou.

Je jakýmsi veřejným tajemstvím častých návštěvníků města, že v hotelu amba Taipei Songshan máte z části pokojů neskutečný výhled na ikonický mrakodrap Taipei 101. Když mě při letošní srpnové návštěvě Tchaj-peje zastihl tajfun, ocenil jsem tento výhled dvojnásob.

Za předpokladu, že v Tchaj-peji nejste alespoň na týden a chcete vidět co nejvíce v krátkém čase, zde je pět tipů, kam byste měli vyrazit pro skvělou „degustaci“ kolébky bubble tea. A čtvrť Sung-čan vám bude ideálním výchozím bodem.

Rituál výměny stráží u Čankajškova památníku je jednou z nejoblíbenějších bezplatných turistických atrakcí Tchaj-peje. Jak se však snaží tamější vláda čím dál tím více distancovat od autoritářského období, hrozí, že tento rituál ustoupí do pozadí nebo zcela zmizí. Výměna stráží už neprobíhá ani přímo u jeho sochy, ale na nádvoří před památníkem. Technická preciznost tchaj-wanských vojáků a skvělé ovládání zbraně je oblíbeným cílem hledáčků mnoha fotografů.

A pokud zavítáte na Tchaj-wan v období dešťů nebo zrovna máte pech na tajfun, nevěšte hlavu. U Čankajškova památníku se sice výměna stráží v dešti nekoná, ale můžete ji obvykle i tak spatřit. U Svatyně mučedníků národní revoluce se totiž mnohdy koná i v dešti. Jen se obvykle ceremonie zkrátí a program je více soustředěný kolem hlavní síně a u krytých částí brány, kde se obvykle dočkáte i nějaké té zbraňové ekvilibristiky.

Krásné šílenství. Esence Tchaj-peje, chtělo by se říci. Ve chvíli, kdy vás přestane bavit moderní centrum města se svými výškovými budovami, je čas na ulici Ti-chua (Dihua street). Ta je jednou z nejstarších obchodních ulic města, lemovaná historickými domy s působivými fasádami. Stále tu fungují tradiční obchody s bylinkami, sušeným ovocem a zeleninou a čajem. Zdejší sušené houby šiitake a česnek určitě nevynechte!

A až vás silná atmosféra přemůže, posaďte se do nějaké z místních stylových kaváren, nebo si případně dopřejte levný bubble tea v některém z mnoha okýnek. Sám jsem propadl kouzlu tohoto nápoje teprve až v Tchaj-peji, kde představuje nejen chutné, ale i levné občerstvení.

Legendární mrakodrap, který byl v letech 2004 až 2010 nejvyšší budovou světa, když jej počátkem roku 2010 o titul připravila stávající nejvyšší budova světa, Burdž Chalífa v Dubaji. Samozřejmě, výhled z jeho 89. či 101. podlaží je působivý, ale vzhledem ke svému tvaru, který připomíná stvol bambusu, je stejně tak úchvatné vyrazit na nedalekou vyhlídku Elephant Mountain při západu slunce.

Připravte se na množství schodů a hladových komárů. Pohled, kterého se vám však během tzv. „modré hodinky“ na město v čele s mrakodrapem dostane, za pár krůpějí potu či štípanců stojí.

Noční trhy plné pouličních stánků patří k Tchaj-peji podobně jako v dalších zemích regionu. Noční trh Ši-lin se datuje více než 110 let zpět, což je výrazně více než noční trh Žao-che ve čtvrti Sung-čan. Nicméně Žao-che rozhodně nezaostává ve výběru nejrůznějších pochutin, na které budete vzpomínat ještě dlouho po návratu do Česka. A co si tedy objednat?

Smažené stinky tofu s nakládaným zelím není pro každého, až nad tímto pokrmem zkušenější milovníci Asie ani nepozdvihnou obočí. Určitě však musíte ochutnat vepřová žebra v bylinném vývaru ze stánku Chen Dong Pork Ribs Medicinal Herbs Soup a absolutní povinností je křupavá bulka pečená na stěně hliněné pece plněná šťavnatým vepřovým, pepřem a jarní cibulkou ze stánku Fuzhou Shizu Pepper Bun hned u vstupu na trh. Přijďte brzy, vyhnete se frontám. Za bulku zaplatíte v přepočtu asi 45 korun a dvě vás plně zasytí.

Pokud máte čas pouze na návštěvu jednoho kulturního zařízení, není moc nad čím přemýšlet. Národní palácové muzeum v Tchaj-peji bylo otevřené už před více než 60 lety a uchovává poklady někdejších čínských císařských sbírek. Těšit se tak můžete nejen na sbírky vzácných knih, maleb a kaligrafií, ale také na výjimečná díla z nefritu či bronzu.

Říká se, že Národní palácové muzeum je ten nejlepší možný program, když zrovna prší. A vzhledem k tomu, že má muzeum ve sbírce statisíce artefaktů, část sbírky se obměňuje. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit sbalit si do kapsy lupu nebo si aspoň nezapomenout brýle. Mnohé předměty tvořili umělci dlouhé roky a úroveň detailu některých artefaktů je skutečně neuvěřitelná.