Článek
Kdo Fanal navštíví poprvé za jasné oblohy, nemůže snad ani pochopit, proč patří k nejfotografovanějším místům Madeiry. Vyloženě mysteriózní atmosféra je tatam, najednou tu stojí jen mohutné zkroucené stromy. V mlze je to nicméně výjev jak z gotického hororu. Byl ten člověk, jehož silueta se v oparu rozpíjí, jen duch, nebo další turista? Neskrývá se za mechem porostlým kmenem čarodějka?
Měl jsem to štěstí, že jsem Fanal za pošmourného počasí viděl během svojí první návštěvy Madeiry před několika lety. O to větším překvapením pro mě letos bylo spatřit ho kolem poledne, kdy byla obloha až nezvykle vymetená a slunce pražilo.
I za takového počasí jsou vavříny stále překrásné, jejich větve se různě ohýbají a ční všemi směry. Ale člověk najednou vidí i davy, které sem míří a které mlha alespoň částečně schová. „Vezmu vás trochu dál, je tam klidněji,“ konstatuje řidič a průvodce Nuno, který s námi projíždí některá známá místa Madeiry džípem.
Nejfrekventovanější část vavřínového lesa míjíme a parkujeme o kus dál. Přicházíme na palouček s jezírkem, na jehož břehu stojí menší strom s ostrými a řídce olistěnými větvemi připomínajícími vidle čnící k obloze. Působí natolik bizarně, že paradoxně celému místu dominuje. A skutečně je tu o něco méně lidí, i když o nějaké samotě se zdaleka hovořit nedá.
Jsou zásobárnou vody
„Fanal je součástí laurisilvy, největšího dochovaného souvislého vavřínového lesa na světě. Pokrývá asi 20 procent rozlohy ostrova,“ vysvětluje Nuno. Řada místních stromů je navíc starší než lidská přítomnost na Madeiře, rostly tu už před příchodem Portugalců v roce 1419 a jde o pozůstatek třetihorního pralesa. Laurisilva je od roku 1999 součástí seznamu UNESCO.
Podobné lesy kdysi pokrývaly velkou část Evropy. Když se klima ochladilo a vzniklo Středozemní moře v dnešní podobě, téměř všude zmizely. Madeira se díky oceánskému klimatu stala jedním z jejich posledních útočišť. A nejen jejich; místní vavřínové lesy jsou domovem řady endemických druhů rostlin, ale i zvířat, včetně holuba madeirského (Columba trocaz).
Vavříny na Madeiře plní i důležitou ekologickou roli. Koruny stromů zachytávají mlhu a přetvářejí ji na vodu, která stéká do půdy. Jde tak o významnou zásobárnu, díky níž v podstatě existují i levády, slavné zavlažovací kanály, podél nichž vedou turistické stezky. Systém by bez vavřínů, které zadržují vodu, fungoval jen velmi obtížně.
Obdiv vůči Fanalu, ale i dalším lesům na Madeiře, je proto na místě. Ať už svítí slunce, anebo panuje ona pověstná mlha, která místo mění v lokalitu jako z Pána prstenů.
