Článek
Rajchl svůj recept na snížení rozpočtového schodku popsal v rozhovoru pro XTV, video z 13. září se šíří na sociálních sítích. Sám moderátor Xaver Veselý označil Rajchlův plán za utopii.
Na výdajové straně navrhuje politik plošné škrty. „Pět až deset procent, takzvaná decimace. To znamená u každého ministerstva, u každého sektoru sundat pět až deset procent. Kromě MPSV, tam to asi nejde,“ uvedl.
Rajchl je poslancem vládní koalice, která by měla možnost některé změny navrhnout a případně prosadit. Novinky mu proto v úterý dopoledne zaslaly prostřednictvím SMS dotazy, jak by popisovaných škrtů chtěl dosáhnout, nebo jestli je projednal s koaličními partnery. Rajchl do vydání článku neodpověděl.
Výčet jeho řešení pro snížení deficitu je přitom poměrně široký. Dále zahrnuje zrušení vybraných armádních zakázek, pozastavení některých národních dotačních programů a opuštění ETS 1 a ETS 2. Úsporu vyčíslil na 250 až 300 miliard korun.
| Přehled Rajchlových návrhů pro snížení deficitu | |
|---|---|
| Rajchlův návrh | Podoba opatření |
| Plošné škrty | Snížení výdajů ministerstev a jednotlivých sektorů o 5 až 10 %, s výjimkou MPSV |
| Armádní zakázky | Zrušení vybraných armádních nákupů |
| Dotace neziskovým organizacím | Pozastavení národních dotačních programů pro organizace, které Rajchl označuje za „politické a ekologické neziskovky“ |
| Emisní povolenky | Opuštění systémů ETS 1 a ETS 2 |
| Daň pro banky | Sektorová daň ve výši 1 % ročně z objemu aktiv bank |
| Daň pro zbrojaře | Daň ve výši 1 % z obratu zbrojařských firem |
| Digitální daň | Vyšší zdanění velkých technologických společností, Rajchl zmiňuje zejména Google |
| Úspory na výdajích | Celkem 250 až 300 mld. Kč |
| Nové příjmy | Přibližně 150 mld. Kč |
| Celkový dopad | Přibližně 400 mld. Kč |
Na příjmové straně chce Rajchl zavést sektorové daně. Bankám navrhuje daň ve výši jednoho procenta z objemu aktiv, zbrojařským společnostem jednoprocentní daň z obratu a další peníze chce získat zdaněním velkých technologických firem. Dodatečné příjmy vyčíslil přibližně na 150 miliard korun.
„Takhle to vezmete, máte dohromady nějakých 400 miliard a nepostihne to naše občany. Obyčejní lidé nebudou muset vytáhnout korunu z kapsy,“ prohlásil Rajchl.
Že to nedopadne na občany?
Ekonom Štěpán Křeček však zpochybnil Rajchlovo tvrzení, že by nové sektorové daně nedopadly na občany. „Banky, zbrojaři a digitální korporace nejsou charitativní spolky. Jakmile na ně bude uvalena sektorová daň, nepůjdou plakat do kouta. Účet obratem pošlou svým zákazníkům,“ upozornil pro Novinky Křeček.
Novinky oslovily také bývalého ministra financí Miroslava Kalouska, ten však Rajchlův plán hodnotit nechtěl. Místo toho poukázal na dosavadní hlasování předsedy strany PRO ve Sněmovně. „Jako vládní poslanec hlasoval pro zvýšení mandatorních výdajů o desítky miliard, tak se teď nemůže divit. Měl dost času řešit to včas,“ konstatoval.
„Není cílem vymyslet nové daně, ze kterých doplníme peníze do rozpočtu, ale hledat co nejefektivnější správu veřejných financí. Velkou část státních financí tvoří mandatorní výdaje. Skutečnou reformou by bylo zpomalení růstu mandatorních výdajů a zároveň efektivnější řízení výdajů na jednotlivých ministerstvech,“ doplnil ho analytik Boris Tomčiak.
