Článek
Ministerstvo obrany má mít příští rok k dispozici 191 miliard korun. Oproti letošnímu schválenému rozpočtu je to o 36,2 miliardy korun více, tedy zhruba o 23 procent. Letos má ministerstvo k dispozici 154,8 miliardy korun.
Výrazné navýšení obranného rozpočtu by mělo stačit ke splnění dvouprocentního závazku vůči NATO. Česko tento cíl nesplnilo v roce 2025 a nesplní ho ani letos. Na obranu má letos směřovat 154,79 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,8 procenta HDP.
Členové Severoatlantické aliance se přitom už v roce 2014 zavázali, že do deseti let budou na obranu vydávat nejméně dvě procenta HDP. Příští rok by tak Česko mělo svůj závazek poprvé naplnit.
Koaliční jednání představitelů vlády před schvalováním rozpočtu na výši obranných výdajů nic nezměnila. „Koaliční partneři bohužel odmítli snížit výdaje na zbrojení, ale vybojovali jsme, že vojáci dostanou valorizaci platů a od příštího roku zvedáme všem občanským pracovníkům ministerstva platy o zhruba 5000 korun měsíčně,“ prohlásil po jednání Tomio Okamura (SPD).
Armáda nakupuje techniku
Velkou část obranného rozpočtu tvoří investice do modernizace armády. Největším nákupem v historii armády jsou americké stíhačky F-35. Platby za 24 letounů, munici, vybavení a související služby jsou rozloženy do jedenácti let a pokračovat mají až do roku 2034. Za samotný kontrakt s USA zaplatí Česko téměř pět miliard dolarů, zhruba 106 miliard korun. Další desítky miliard ale půjdou například na infrastrukturu.
Příští rok největší část rozpočtu resortu, 145,2 miliardy korun, má připadnout na samotné zajištění obrany země armádou. Proti letošním 117,3 miliardy jde o nárůst o téměř 28 miliard korun.
Na vytváření a rozvoj systému obrany státu má příští rok směřovat 24,4 miliardy korun, letos je na tento účel vyčleněno 17,9 miliardy. Na strategické zpravodajství návrh počítá s téměř 8,8 miliardy korun, meziročně o 848 milionů více.
Výdaje na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci mají vzrůst na 29,1 miliardy korun z letošních zhruba 27 miliard. Samotné platy příslušníků bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru mají činit 21,8 miliardy korun, letos je to 20,4 miliardy.
Z kapitoly ministerstva obrany, která pro příští rok počítá s částkou 191 miliard, nepatří do obrany všechno. Ve schváleném letošním rozpočtu je v kapitole 9,6 miliardy na důchody a výsluhy, 2,6 miliardy na vojenské školy, 2,2 miliardy na zdravotnictví a zhruba 700 milionů korun na sport. Naopak do obrany patří i peníze z jiných kapitol, nejvíc z ministerstva dopravy.
„Musíme vědět, co chceme“
Podle člena Národní rozpočtové rady Petra Musila přitom nejde pouze o to, jak splnit dvouprocentní závazek vůči Alianci. Nejdříve by podle něj mělo být jasné, jakou úroveň obrany chce Česko dlouhodobě mít.
„Měli bychom si ujasnit, zda opravdu chceme být jen černými pasažéry v rámci NATO, nebo zda chceme být spolehlivými členy této aliance a zejména, zda opravdu v případě napadení jsme ochotni své území bránit,“ uvedl Musil.
„Pokud v tom nebudeme mít jasno, budeme stále dokola vymýšlet, jakým způsobem splnit závazek NATO vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP a zároveň neupozaďovat výdaje jiného typu, zejména sociální,“ dodal.
Podle Musila je bezpečnost základním předpokladem pro financování ostatních oblastí státu. „Ačkoli to je výsostně politická otázka, chtěl bych důrazně připomenout, že bez zajištění bezpečnosti země je úsilí o zajišťování jiných oblastí zcela irelevantní,“ řekl.
Opozice apeluje především na dlouhodobou předvídatelnost financování. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) kritizovala, že pro roky 2028 a 2029 vláda podle náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče počítá pouze s výdaji ve výši 2,1 procenta HDP.