Istanbul měl trumfnout věčný Řím

Výzdoba metropole byla velkolepá, krom paláců a městských domů sem byly svezeny sochy, obelisky, sloupy a jiné památky z celého tehdejšího civilizovaného světa. Slovanský svět používal pro město též jméno Cařihrad.

Byzantská říše padla po 11. stoletích, v roce 1454 vjel sultán Mehmed Dobyvatel na koni do chrámu Boží moudrosti, Osmany nazývaného Hagia Sofia, a v úžasu strnul nad jeho monumentalitou. Od tohoto roku začala muslimská éra. Město se přejmenovalo na Istanbul, v nynější podobě, kdy má asi 15 a půl milionu obyvatel a rozprostírá se na evropské a asijské pevnině oddělené Bosporem, připadne návštěvníkovi jako metropole chaosu.

Za panování osmanské říše bylo zvykem, že každý ze sultánů nechal na svou počest vystavět mešitu, proto jich je tu tolik.

Jezdí se sem převážně za turistikou, ale také na nákupy. Turisticky je to vděčná destinace, pokud vám nevadí všudypřítomné davy, hustá doprava a těžko pochopitelný rumraj na komunikacích.

Je možné jet individuálně, sice to budete mít levnější, ale můžete si sebelépe nastudovat bedekr, určitě se dostanete do situace, kdy nebudete vědět, jak dál.

Rady na cestu vám nejlépe zprostředkuje průvodce, který je znalý místních poměrů. Nejlepší to je jet s cestovkou nabízející zájezdy pro malé skupiny, kde obsazenost je do 20 klientů. Nás bylo třináct, plus průvodkyně a nezbytný místní průvodce, jenž sice „nic nedělal“, ale musí být a v případě nejhorším řeší nastalé situace.

Nemá cenu předestřít výčet památek, ale téměř všichni zamíří do Hagia Sofie, mešity sultána Ahmeda, zvané podle své kachlíčkové výzdoby Modrá, paláce Topkapi, do podzemní cisterny, na Galatskou věž, do paláce Dolmabahçe. A zcela určitě na Velký bazar.

Istanbulské letiště je jedno z největších na světě, vyznat se tu i s pomocí orientačních ukazatelů je dost náročné. Přidává se jazyková bariéra, pokud i vládnete angličtinou, nečekejte totéž od místních, ale třeba v restauracích se domluvíte. Mimo to jídla mají nafocená a vše je doplněné názvy v turečtině, angličtině i v ruštině.

Istanbul je místo, kde se natáčely scény tří bondovek, některé zájezdy se specializují na místa, která si zahrála ve filmech Srdečné pozdravy z Ruska, Jeden svět nestačí a Skyfall.

K tomu se natáčela řada dalších snímků, pro filmaře Istanbul „frčí“.

Dvě nejvýznačnější stavby: chrám Boží moudrosti, nyní Hagia Sofia, a Modrá mešita stojí nedaleko sebe, před nimi se nachází další z význačných pamětihodností - hipodrom.

Prvním místem, které jsme navštívili, bylo prostranství hipodromu mezi zmíněnými mešitami. Tady se hodně fotí, někdy musíte čekat, aby záběr nebyl jako z demonstrace.

Z kdysi monumentálního závodiště zbyl jen velký park. Římané milovali koňské dostihy se spřeženími táhnoucími bojové dvoukolky. Císař Septimus Severus začal stavět oválný stadion v roce 203, poté ho Konstantin Veliký rozšířil, výsledkem bylo kolbiště s délkou 370 metrů a 118 metry šířky.

Oblíbené závody známé třeba z filmu Ben Hur mohlo sledovat až 100 000 diváků.

Hipodrom nesloužil ale jen dostihům, podobně jako v Římě se tu odehrávaly popravy a zápasy gladiátorů. Justiniánovy legie tu pobily 30 tisíc vzbouřenců, to se psal rok 532, o mnoho staletí později, v roce 1826, nechal 20 tisíc vzbouřených janičářů zmasakrovat sultán Mehmed II. Janičáře, elitní osmanské bojovníky, nechal postřílet z kanonů, když předtím vzpouru vyprovokoval.

Nyní na prostranství obdivujeme Egyptský obelisk faraóna Thutmose, zbytky Hadího sloupu z Delft, Konstantinův sloup a „německou kašnu“, dar německého císaře Viléma.

Hipodrom s mnoha stánky se suvenýry a občerstvením je velkým parkem, místem promenád i setkávání. Hadí sloup vypadá, jako kdyby rostl ze země. Původně stál před Apollonovým chrámem v Delftách jako poděkování bohu za vítězství Řeků nad Peršany. Byl delší, se třemi hadími hlavami. Císař Konstantin ho nechal převézt do svého města, zachoval se dřík, část hlavy uložili do archeologického muzea.

Z hipodromu se přesouváme do mešity sultána Ahmeda I. Stal se vladařem jako čtrnáctiletý, mladík to byl velmi zbožný a jeho snem bylo překonat stavebně mešitu nazývanou Turky Hagia Sofia. Sedm let - od roku 1609 - trvala stavba mešity nazvané jeho jménem, známá též jako Modrá.

Traduje se, že monumentální dílo se šesti minarety, kterýžto počet byl přisouzen pouze nejposvátnějšímu islámskému svatostánku v Mekce, vzniklo omylem, kdy architekt špatně porozuměl vyřčenému panovníkovu požadavku. Ten se měl vyslovit, že chce čtyři pozlacené minarety, tedy altin, stavitel údajně slyšel alti, to znamená šest.

Těžko si lze představit, že by sultán nevěděl, co se v jeho blízkosti staví. A také jaká jsou pravidla pro počet věží. Jeho mešita byla velkolepější než ta v Mekce, Ahmed si to u duchovních vyžehlil tím, že nechal za své peníze přistavět v Mekce další věž.

Počet minaretů zdůrazňuje důležitost mešity, většinou mají jednu nebo dvě věže.

Dojem z mešity je velkolepý, stojí nedaleko Hagia Sofia, jako by spolu svatostánky soupeřily, nebo naopak byly dvojnásobným symbolem víry.

Mešita slouží několikrát denně jako modlitebna, jinak je možné ji navštívit. Je světlejší než vedlejší stavba, je hlavní islámskou mešitou a v pátek se odtud nesou promluvy imáma.

Věřící, kteří odcházejí na pouť do Mekky, tady před odjezdem odříkávají poslední modlitby, klaní se k výklenku mihráb, kde je zazděn úlomek z posvátného kamene Kaaba, stojícího na hlavním prostranství v Mekce.

Do mešit se samozřejmě vstupuje bez bot, muslimové s omytýma nohama, ženy se zakrytými rameny, žádná trička nebo šaty s krátkými rukávy, a zahalenými vlasy. Kupole je ve výšce 43 metry, nad vedlejšími prostory se klene dalších 30 kopulí.

Vnitřek ozařuje světlo pronikající 260 okny s barevnými skly, takže na červeném koberci vytvářejí nádhernou mozaiku. Vnitřek je pokryt glazovanými dlaždicemi, které daly mešitě jméno. Na stěnách je jich, převážně v modrém tónu, 21 043. Šest minaretů má kamenné ochozy, těch je šestnáct. Oficiální název je Sultanahmed camii. Kachle působí plasticky, jsou jedinečné, protože sultán tuto výzdobu zakázal jinde používat.

Při prohlídce nevíte, co dřív fotit, ale když v průběhu výletu vidíte další a další mešity, už se převážně jen díváte a posloucháte výklad.

Není tu ticho jako v kostele, po zemi posedávají, polehávají, poskakují skupinky s dětmi i jednotlivci, fotí se tu, hrají si s mobily. Dokonce tu několik dětí zkoušelo, které udělá více hvězd za sebou, ve vzduchu tak byly samé ruce a nohy. Opodál byli věřící zabraní do modliteb či čtení koránu.

Ahmed I. (1590-1617) zemřel v sedmadvaceti letech na tyfus. Po sobě zanechal monument, který obdivuje celý svět.

Mešitu nechal postavit jako úlitbu Alláhovi po prohrané válce s Peršany. Otevření s nedočkal, ale jako první při stavbě hrábl lopatou do země. Mešita byla obří pokladnicí, všude samé zlato a drahokamy, to postupně později ukryli v bezpečnějších prostorách.

Před mešitou stojí očistná lázeň.

Od Sulejmana se vracíme přes houstnoucí hloučky turistů na hipodromu ke chrámu Hagia Sofia. Díky místnímu průvodci nemusíme čekat ve frontě do modlitebny.

Tyčí se na pahorku v zátoce Zlatý roh při vjezdu do Bosporské úžiny. Slouží k uctění Nejvyšší bytosti a zároveň je oslavou jejího pozemského služebníka. Chrám Boží moudrosti, Hagia Sofia, je opravdu monument, který hlavně po vstupu dovnitř vyrazí dech, velikostí ho předčila až mnohem později katedrála v Seville. Velkolepostí by se dal zařadit mezi divy světa, je jedním ze symbolů světové architektury.

Dnes sem proudí davy návštěvníků, ale také věřících, kterým ho jako modlitebnu vrátil současný turecký prezident.

Byzantský císař Justinián I. si usmyslel, že trumfne vše dosud postavené, nechal přestavět baziliku na naprosto nevídanou modlitebnu. Výzdoba, kterou stavitelé a umělci použili, se stala určující pro sloh nazývaný byzantský. Kopuli podpírají 4 obří sloupy o průměru 5 metrů. Hagii Sofii postavili v místě, kde stály dva kostely, které byly sídly ortodoxního patriarchátu

Když byl chrám dokončen, vešly se sem desetitisíce věřících, nad nimž se vypíná ve výšce 55 centrální kupole, Justinián I. v prosinci roku 537 pronesl větu: „Šalamoune, teď jsem tě překonal.“

Stavba je kupolovitý chrám, má obdélníkový půdorys 70 krát 80 metrů, vnitřní výzdoba mozaikami a freskami byla hotova až za sto let. Při velkém zemětřesení v roce 558 se kupole zřítila, muselo se stavět znovu. Aby se zvýšila stabilita, byla zazděna některá okna, proto tu vládne přítmí. Další zemětřesení v letech 989 a 1346 už nepřinesla tak katastrofální následky.

Konstantinopol se stala centrem nejprve řecké, posléze pravoslavné církve. V roce 1204 město vydrancovala vojska čtvrté křížové výpravy.

Když ovládli region Osmani, rychle začalo mizet vše, co připomínalo Byzanc. Mehmed II. nechal velkolepý křesťanský chrám přebudovat na hlavní istanbulskou mešitu, podle níž vznikaly v dalších stoletích ostatní.

Při přeměně na mešitu byly na stěnách umístěny závěsy s Prorokovým jménem a úryvky (súry) z koránu. Ten zakazuje vyobrazování živých bytostí, křesťanské mozaiky zakryli sádrou. Mozaiky byly znovuobjeveny ve 30. letech minulého století, kdy mešitu začali využívat jako muzeum.

Hagia Sofia pozvolna začala chátrat a koncem 19. století byla v havarijním stavu. Tehdejší sultán pozval ze Švýcarska na záchranné práce bratry Fosatiovy, chrám byl zachráněn.

Mustafa Kemal Atatürk, první turecký prezident a zakladatel moderního státu, rozhodl, že se mešita stane muzeem. Jeho politickým cílem byla sekularizace státu.

Do muzea se také moc neinvestovalo, v roce 1993 se zjistilo, že mešita chátrá. Začala rekonstrukce, ta trvá stále, uvnitř probíhají restaurátorské práce. Současný prezident Recep Tayyip Erdogan dekretem z roku 2020 znovu vyhlásil muzeum mešitou.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Zájezdy do Turecka