Článek
Tibetská autonomní oblast zaujímá něco přes milión kilometrů čtverečních a má více než 3 milióny obyvatel. Obydlenost území je sice nerovnoměrná, ale průměrně vychází asi na 1,7 osoby na km2 (pro srovnání – u nás je průměrné obydlení 133 osob/km2). Tibeťanů je však téměř dvakrát tolik.
Toto území leží na Tibetské náhorní plošině, na jednom z míst, která obklopují horské masívy a průměrná nadmořská výška dosahuje 4 500 m n. m. Během celého roku tu může zavládnout i čtyřicetistupňový mráz.
Mount Everest nedá nikomu nic zadarmo. A přesto, nebo snad právě proto ho stále toužíme zdolávat.
Drsná, ale neodolatelná kráska
Jedním z masívů, které zasahují do Tibetu, je samozřejmě Himálaj. Na hranici Tibetu a Nepálu zde stojí nejvyšší hora světa, Mount Everest se svými 8 848 metry, která se působením tektonických desek zvyšuje ročně asi o 5 mm. Výstup na ni je opravdu náročný a určený jen pro trénované, ale přesto se o její zdolání pokouší stále spousta nadšenců.
Čtěte o dalších zajímavých místech Číny:
| Jména, která k Mount Everestu neodmyslitelně patří | |
|---|---|
| Mount Everest je ojedinělé místo na Zemi spjaté s nezaměnitelnými jmény. Prvním, kdo vystoupal na vrchol, byl v roce 1953 Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norgay. Další, kdo by neměl nadšencům do tematiky horolezení uniknout, je Reinhold Messner, jenž zdolal nejvyšší horu světa bez použití kyslíkové masky a bez lan. Kromě toho jako první pokořil všechny „osmitisícovky“. |
Jak už bylo ale řečeno v samotném úvodu, Tibet není jen o Himálaji. Pozornosti návštěvníků rozhodně nesmí uniknout hlavní město Lhasa se všemi svými obdivuhodnostmi. Mezi ně patří například palác Potála, náboženské, politické a umělecké centrum všeho zdejšího dění, s celou paletou uměleckých kousků i historických památek. Ve Lhase se nachází také někdejší letní rezidence dalajlámů Norbulinka. Mezi další skvosty patří také kláštery Sera a Däpung.
Palác Potala je bezpochyby nejdůležitějším místem v tibetské metropoli Lhase.
Běžný život ve Lhase se stal námětem pro horolezce Heinricha Harrera, který později napsal dílo Sedm let v Tibetu. Příběh byl poté zfilmován a samotného Harrera v něm ztvárnil Brad Pitt.
Přečtěte si také o Americe:
- Znáte Beverly Hills jen ze seriálu? Podívejte se s námi do čtvrti boháčů jinak
- Nejvyšší mrakodrapy USA: Budova s bytem za 2,3 miliardy i megahotel Donalda Trumpa
- Autoslalom na kopci se sklonem 27 %: Podívejte se na nejklikatější ulici Ameriky
- 115 let metra v USA: V San Francisku jezdí pod mořem, v New Yorku po 400 km kolejí
Na co dalšího se můžete při návštěvě Tibetu zaměřit?
• Jezero Nam: Druhé největší tibetské jezero se slanou vodou leží necelých 200 km od Lhasy a na jeho březích se dá díky jeho rozloze pozorovat vliv přílivu a odlivu. V jihovýchodním cípu jezera stojí menší klášter Taši Dor zasvěcený bohům hor. Kromě toho jsou břehy jezera lemovány sedm tisíc metrů vysokými horami. Pohled na kombinaci hor a vody si navždy uchováte v paměti.
• Jumbulagang: Na skále nad údolím Jarlung se tyčí pevnost tibetských králů, která dnes slouží jako malý buddhistický klášter. Z 11 m vysoké věže si mohou turisté vychutnat dokonalý rozhled po kraji.
• Sakya: Tibetské klášterní město, jež tvoří významnou část čínských dějin a které bylo do poloviny 14. století hlavním městem Tibetu. Každého zde zaujme mohutná budova, tzv. Jižní klášter, která dříve sloužila jako pevnost. Po tzv. Severním klášteru bohužel zbyly jen malé bílé stúpy, vše zničilo zemětřesení. Na městečku je patrný vliv mongolské kultury, třeba už jen modrošedou fasádou domků.
• Larung Gar: Největší buddhistické centrum na světě, které obývá asi 40 tisíc buddhistických mnichů, vzniklo z původního stanového tábora.
Typické buddhistické modlitební mlýnky s mantrami či symboly, jejichž točením buddhisté vysílají modlitby do světa.
Viděli jste u nás tibetskou vlajku? Zrak vás nešálil
Už po několik let si můžeme v České republice (a od 90. let v západní Evropě) na veřejných budovách vždy 10. března všimnout vyvěšené pestrobarevné tibetské vlajky. Akce s oficiálním názvem Vlajka pro Tibet má připomenout touhu Tibeťanů po svobodě.
Na podporu Tibetu jsou po celém světě 10. března vyvěšovány tibetské vlajky symbolizující radost, svobodu, štěstí a blahobyt.
Inzertní sdělení: Vydejte se do Tibetu!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku, vybírá z nabídky zájezdů za exotikou:
Poznejte Čínu, Tibet, Nepál a Indii na jedné velké cestě po Asii. Zhlédnete Velkou čínskou zeď, Terakotovou armádu, metropole Lhasu, Káthmándú, Dillí a Peking a spoustu krásných míst a zákoutí, o nichž jste možná dosud ani netušili.
Představte si, že kromě poznávání uchvacujícího Pekingu vás čeká ještě jeden nezapomenutelný zážitek – cesta vlakem na nejvýše položené dráze na světě, a to z Xiningu do tibetské Lhasy. Překonáte 2 000 km a to, co zahlédnete cestou, se vám nikde jinde nenaskytne.
Čtěte dále:
Přečtěte si také článek o nejvyšších budovách USA včetně mrakodrapu Donalda Trumpa, o pirátském Ang Thongu, který byl předobrazem ostrova z filmu Pláž s Leonardem di Capriem nebo o mrakodrapech v Africe. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky.
Autor: Petra Malá & Tomáš Cikán
Anketa
Tibet a nezávislost: otázka, na kterou (ne)máme odpověď
Odpovědět jednoznačně na otázku, komu opravdu patří Tibet, není nic pro laika, hlavu si s tím totiž lámou historikové i politici. Podle všeho však převládá dojem, že by měl být Tibet svobodný a nezávislý. K jakémukoli uvažování ale nemůže docházet bez znalosti jeho vývoje.
První obyvatelé se v téhle drsné kráse usadili na počátku našeho letopočtu a Tibet jako celek zažil období svého největšího rozkvětu během 7. a 8. století. K této době pochopitelně patřila svoboda země a její nezávislost na Číně. V 9. století ale došlo k mohutnému rozpadu království, střídaly se formy vlády, dlouhá staletí byl Tibet protektorátem Číny a skoro celou polovinu 20. století byl dokonce nezávislý. To se však změnilo hned zkraje 50. let, kdy v Číně zvítězila lidová revoluce, s níž Tibet nesouhlasil a přerušil s Čínou některé styky. Čína si však poradila po svém a s vyhlášením Čínské lidové republiky si nárokovala i území Tibetu, přičemž použila i vojenských sil. Podle čínské vlády byl Tibet vždy součástí Číny.
Od roku 1959 sídlí „prozatímně“ dalajláma v Indii, stejně tak tibetská exilová vláda.
