Článek
Vozňák měl za sebou Erasmus ve Velké Británii i desítku nejrůznějších zahraničních projektů. Jelikož se ale všechny jeho zkušenosti vázaly ke starému kontinentu, zlákalo ho podívat se o něco dál.
„Myslím, že Evropa je místem, ze kterého je občas dobré vypadnout, aby měl člověk přehled a poznal i jiné věci,“ uvedl český student v podcastu.
Že se však jeho první mimoevropská zkušenost odehraje právě v Indii, byla víceméně souhra okolností. Na pracovní stáž do jedné z nejlidnatějších a nejchaotičtějších zemí světa se totiž Vozňák vypravil během covidu v roce 2021, kdy byly možnosti zahraničních stáží značně omezené.
Sledujte podcast Slepá mapa také na Instagramu, ať vám neutečou další zajímavé informace o chystaných dílech, kvízy či bonusový obsah.
„Přiznám se, že mě nikdy předtím Indie nelákala, mimo jiné proto, že pocházím z vesnice, která má čtyři tisíce obyvatel. A najednou jsem měl strávit čtvrt roku v Dillí, kde žije tolik lidí, že ohledně jejich počtu ani neexistují zcela přesná data. Trochu mě to děsilo,“ připustil Čech.
Asie jako taková ho však lákala svou různorodostí. Rozhodl se proto zkusit štěstí a začal psát maily na nejrůznější česká velvyslanectví nebo do neziskových organizací, které fungují v pásu mezi libanonským Bejrútem a Japonskem.
„Vlivem covidu mi většinou přišla odpověď, že momentálně není možné stáž uskutečnit, tedy s výjimkou Indie. Dalo by se tedy říct, že si Indie vybrala mě, nikoliv já ji,“ zkonstatoval.
Přesto ještě pár týdnů před odjezdem nebylo jisté, zda bude moct kvůli pandemii vycestovat. „V dubnu 2021 tam byla zrovna nejsilnější vlna. A jelikož jsem nevěděl, zda skutečně vyrazím, tak jsem z toho neznáma nejprve ani neměl takové nervy. Ale když mi došlo, že nakonec jedu, cítil jsem určitou nejistotu, ale zároveň jsem se těšil.“
Negativní pověsti nedostojí
Značnou část nervozity z Vozňáka sňal fakt, že jel pracovat do bezpečného prostředí ambasády. Neměl proto vítr z poměrně negativní reputace Indie, která pramení mimo jiné z tamní kriminality i hojně medializovaných hromadných znásilnění turistek.
Daniel Vozňák má za sebou hned několik zajímavých zahraničních zkušeností.
„Byl jsem v areálu, který je chráněný, má ostrahu. Na jednu stranu by se dalo říct, že jsem z jedné zlaté klece přejel do druhé. Příliš jsem se nedostal do kontaktu s Indy ve smyslu, že bych si našel nějaké lokální kamarády, ale několik míst v zemi jsem navštívil. Byl jsem třeba u Tádž Mahalu nebo na podhůří Himálaje,“ uvedl Vozňák s tím, že úplně zavřený v bezpečí ambasády celé tři měsíce rozhodně nebyl.
Indický naturel poznal navíc hned po příjezdu. „Okamžitě jsem si všiml jiného vzduchu, což je dané znečištěním a vlhkostí. Cítíte také všudypřítomnou vůni koření, která se mísí se zápachem odpadků. Byl to úplně jiný svět, naprosto odlišný od toho, co jsem zažil během cestování po Evropě.“
Projektů jsou desítky, ale zájemců tisíce. Je to tedy i o štěstí.
Pracovní stáž nakonec českého studenta nadchla natolik, že se rozhodl si nějaký podobný zážitek v budoucnu zopakovat. Loni se proto prostřednictvím Evropského sboru solidarity vydal coby dobrovolník na výjezd do Iráckého Kurdistánu, kde strávil celého půl roku. A i tentokrát si destinace spíše vybrala jeho než naopak.
„Projektů jsou jen desítky, ale hlásí se na ně tisíce zájemců z celé Evropské unie. Třeba do Kurdistánu údajně chtěla až stovka lidí, ale vzali nás jen tři. Bylo to do značné míry štěstí,“ okomentoval Vozňák, jak to s obdobnými dobrovolnickými projekty chodí.
„Hlásil jsem se ještě do Maroka, Chile nebo Mongolska, což jsou podle mého klidnější země, ale zkrátka si mě nakonec zavolal Irácký Kurdistán, který má, podobně jako Indie, poměrně pošramocenou pověst.“
Negativní reputace Kurdistánu ale podle Vozňáka absolutně nereflektuje až neuvěřitelnou pohostinnost a laskavost místních obyvatel. „Jít po ulici, aniž by vás někdo nepozval na čaj nebo na oběd, je skoro nemožné.“
Obdobnou linku pak Čech spatřuje také u Arménie, jejíž obyvatelé jsou zase poznamenáni konflikty o Náhorní Karabach. „Málokdy narazíte na někoho, kdo ve válce nepřišel o nějakého příbuzného,“ uvedl.
Cesty mu změnily život
Navštívené země by Vozňák neměnil. Všechny tři zkušenosti mu pomohly získat větší nadhled i odstup a v dobrém slova smyslu navždy změnily jeho život.
„Došlo mi třeba to, že kdybych byl Armén, tak bych místo dvou let cestování musel nastoupit do povinné vojenské služby, a pokud by zrovna vypukla válka, tak bych se ocitl v hodně špatné situaci. To je něco, čeho si my v Evropě nebo konkrétně v Česku mnohdy příliš nevážíme. U nás je život pohodlný, nečelíme takovým problémům jako třeba Kurdové nebo Arméni.“
Zkušenosti z regionů, které jsou postižené konflikty, Vozňáka rovněž zocelily. „V Kurdistánu jsem se ocitl u minového pole a zažil jsem i raketový útok nad Erbílem, kdy jsem slyšel výbuchy. Člověka změní, když tohle zažije.“
Proč se vyplatí vyrazit do zahraničí už během studia vysoké školy? Jak složité je dostat se na pracovní stáž nebo dobrovolnický program? Je negativní reputace Indie oprávněná? Jsou v Kurdistánu nejpohostinnější lidé na světě? Jak moc má Arménie blízko k Evropě? Dostane se člověk v regionech zasažených konflikty k podstatě lidství? A vážíme si málo českého pohodlí? Nejen to se dozvíte v kompletním hodinovém rozhovoru, tento článek slouží pouze jako výtah vybraných témat. Na interview se můžete podívat na videu, případně si ho pustit v audiopřehrávači v úvodu článku.
Baví vás cestovatelské příběhy a rozhovory? Máte k nim nějaké připomínky, výtky či pochvaly? Dejte nám vědět na adresu michael.svarc@novinky.cz a do předmětu uveďte „Slepá mapa“.
Podcast Slepá mapa pravidelně přináší rozhovory o blízkých i vzdálených koutech naší planety, exotických kulturách, lokálních pamětihodnostech a jedinečných cestovatelských zážitcích. Pusťte si Slepou mapu třeba na Podcasty.cz, Spotify nebo na Apple Podcasts.
Poslechněte si i naše další podcasty:
