Češi jsou tu častými hosty. Jejich milované Džerbě však hrozí zkáza

Přestože není Džerba nijak velký ostrov, má bohatou kulturní i náboženskou historii. Na jejím území se vystřídalo množství civilizací, včetně Féničanů, Římanů, Byzantinců či Arabů, dodnes se zde vedle mešit nachází také kostel či významná synagoga El Ghriba. Jak ale píše server The Conversation, kulturní dědictví ostrova je v ohrožení, za což může kombinace overturismu, environmentálních změn a zanedbání ze strany člověka.

Džerba je jednou z turisticky nejrozvinutějších oblastí Tuniska a nachází se tu více hotelů než kdekoli jinde v zemi. Podle dat z roku 2020 však ubytovací zařízení generují mezi 35 až 40 procenty veškerého odpadu na ostrově. Rozvoj cestovního ruchu obecně krajinu ostrova značně proměnil – tradiční obydlí ustoupila moderní zástavbě.

S rozvojem turismu tak mizí i tradiční způsob života a na to navázaná práce, kterou místní po staletí vykonávali, ať už šlo o zemědělství, rybolov, či rukodělnou výrobu. Vše se návštěvníkům předvádí jen v turistických oblastech, kvůli čemuž se z Džerby stává tak trochu skanzen.

Není to ale jen lidská činnost, která ostrovu škodí. Podle serveru Conversation má velký vliv i klimatická změna: ubývá srážek, naopak je stále častějším jevem sucho, zvedá se hladina moře a vlivem těchto faktorů je 14 procent veškerých pláží vysoce náchylných k erozi či zatopení. Některé historické památky se už ocitly pod vodou, třeba pozůstatky svatyní Sidi Garous či Sidi Bakour.

Problém tkví v tom, že Džerbě chybí lokální i mezinárodní financování, ale také instituce, které by o památky více pečovaly. Řada staveb proto chátrá, protože se včas nepodnikly patřičné preventivní kroky k jejich záchraně.

Zvyšovat povědomí se tak snaží alespoň komunitní organizace, jako je třeba Asociace pro záchranu ostrova Džerba. Ta pomocí kampaní vzdělává, ale zároveň se snaží znovu najít upotřebení pro prastaré nádrže na dešťovou vodu, které by přišly vhod během sušších období.

Jak ale odborníci uvádějí, k zastavení úpadku ostrova to zdaleka nestačí. Nadějí může být fakt, že Džerba byla před dvěma lety zařazena na seznam kulturního dědictví UNESCO, což zvyšuje její mezinárodní prestiž, ale i šanci na získání financí. Úřady také mnohem více monitorují výstavbu nových budov, sbírají data a připravují nejrůznější projekty. Podle zmíněného webu je však třeba jednat rychle, než se kulturní a historický odkaz vytratí úplně.