Článek
Jen pár minut jízdy z centra a člověk se ocitne mezi rozpadlými zdmi, sloupy a výhledy na moře, kde kdysi stálo jedno z nejslavnějších měst antiky, Kartágo. „V Tunisu můžete najít pozůstatky římského Kartága, ale vlastně i toho prvního, punského Kartága, které bylo založeno roku 814 před naším letopočtem,“ řekla Novinkám zástupkyně Tuniského úřadu pro cestovní ruch Kateřina Urbanová Dušková.
Z malého přístavu se stalo obchodní impérium, které si trouflo postavit se Římu. Punské války ale rozhodly jasně, v roce 146 před naším letopočtem Římané Kartágo dobyli a prakticky z něj nezbylo nic.
Pozůstatky Antoniových lázní jsou nejdochovanější památkou Kartága.
Dnes tu zůstávají jen tiché pozůstatky někdejší slávy, především impozantní římské lázně, zbytky přístavu a části městských hradeb.
Kdo má rád živější atmosféru, zamíří do mediny, tedy starého arabského města, jež leží přímo v srdci Tunisu. Úzké uličky, hluk obchodníků a vůně koření tvoří kulisu, která jako by se od středověku moc nezměnila.
Vyplatí se smlouvat
„Ve zdejší medině najdete různé křivolaké uličky, nakoupíte tady různé druhy suvenýrů. Nejčastěji je to koření, kožené věci, keramika, ale třeba i různé krásné látky a šaty,“ popsala Urbanová Dušková.
Nabídka je široká a často se opakuje, o to víc se ale vyplatí smlouvat. Obchodníci to očekávají a cena může klidně spadnout na polovinu té původní, pokud se člověk nebojí lehkého vyjednávání s úsměvem.
Medina je přitom stále živá nejen turistickým ruchem. Dole krámky, nahoře bydlení, mezi nimi turisti, místní děti i úředníci, kteří si tudy zkracují cestu domů.
Z jedné z místních kaváren se nabízí dechberoucí pohled nejen na medinu, ale i širší centrum hlavního města.
„Zdejší medina slouží nejen turistům, ale i místním obyvatelům. Z druhé strany jsou tady různé vládní budovy, takže úředníci si tudy zkracují cesty domů, ale vlastně celá medina je dodnes částečně obydlená. Obchodníci, kteří mají dole krámky, tak nahoře potom i bydlí. Obzvlášť v létě, tím, že je tady takový vodotrysk, tak si sem chodí hodně užívat i místní malé děti,“ dodala.
Spodní vstupní bráně se přezdívá Brána moře. V minulosti až sem sahaly močály a obchodníci sem připlouvali na loďkách. „Odtud do těch křivolakých uliček už rozváželi zboží pomocí oslíků anebo různých menších povozů,“ doplnila zástupkyně tuniského úřadu pro cestovní ruch.
Dnes už po vodě ani památky, ale genius loci místa zůstává. A pokud by někomu bylo dusno, stačí si sednout k některému z vodotrysků, které místní používají nejen jako dekoraci, ale i jako malou letní osvěžovnu.
Vodotrysk ve spodní části mediny je jedno z mála míst, kde se člověk v rozpáleném městě může ochladit.
Z mediny se lze snadno dostat na hlavní městský bulvár – Avenue Habib Bourguiba. Třída, která připomíná pařížské Champs-Élysées, vznikla v době francouzského protektorátu.
Dnes tu najdete kavárny, banky, ambasády, moderní obchody i stánky s ovocem. Bulvár slouží jako tepna města. Místní tu posedávají u kávy, probíhají tu demonstrace, slaví se tu i státní svátky.
A pokud máte víc času? Zajeďte do Sidi Bou Said, malebného přímořského městečka, kde bílé domy kontrastují s jasně modrými dveřmi a okenicemi. Anebo zamiřte do muzea Bardo, kde jsou k vidění jedny z největších a nejzachovalejších římských mozaik na světě.
