Čech prošel pěšky jednu z nejrizikovějších zemí světa. Ani přes výhrůžky smrtí nelituje

Venezuela Rendla dlouho lákala, vyčkával však, až se tamní divoká politická situace trochu uklidní. „Pak jsem pochopil, že se nedočkám, tak jsem to risknul,“ vysvětluje český cestovatel své důvody k návštěvě země. „Cestu bych tak jako tak oddálil jen o několik měsíců, jelikož se letos do Jižní Ameriky chystám znovu.“

Vzhledem ke své lásce k dlouhým pochodům se Rendl rozhodl prozkoumat Venezuelu tak, jak je mu nepříjemnější a nejpřirozenější: pěšky. Vytyčil si hrubou trasu dlouhou asi 1500 kilometrů a zvládl ji zdolat během pouhých dvou měsíců. Nevyhnul se ani pohraničním oblastem u Kolumbie či Brazílie, před jejichž návštěvou důrazně varuje turisty i české ministerstvo zahraničí.

„Věděl jsem, že je to kolem hranic nejdivočejší, ale spíš jsem se tam mihnul. Zaujalo mě, že se v těchto oblastech nedá platit venezuelskými bolívary, ale přimknuli se tam buď ke kolumbijskému pesu, nebo brazilskému realu,“ vzpomíná Rendl a dodává, že díky předchozí návštěvě Kolumbie, již provází rovněž spíše negativní reputace, byl na Venezuelu lépe připravený.

„Kolumbie byla moje první jihoamerická destinace. Když se na to dívám zpětně, nebylo to asi ideální, ale naučil jsem se tam obezřetnosti a zjistil jsem, že nebezpečí číhá hlavně ve velkých městech,“ konstatuje cestovatel s tím, že je dobré si vždy předem udělat rešerši a zjistit, do kterých čtvrtí je lepší nechodit.

Dvojnásobně to platí o Caracasu, venezuelském hlavním městě, které je považované z hlediska bezpečnosti za jedno z nejrizikovějších na světě. Sám Rendl na žádný problém díky zmiňované rešerši nenarazil, a tak prý není schopen špatnou reputaci potvrdit. „Ale pokud by tam člověk vlezl, kam nemá, tak ho asi nečeká nic hezkého,“ konstatuje Čech.

Během své pěší pouti chtěl Rendl poznat přírodní krásy, mimo jiné stolové hory, panoramata And, podíval se ale i do měst. Vyjma Caracasu, do nějž přiletěl, navštívil také Méridu, od které vyrážel na samotný pochod. „Při předchozích poutích jsem se naučil, že nemá moc smysl plánovat, protože vám do toho vždy něco vstoupí. Měl jsem daný výchozí a finální bod, ale konkrétní trasu jsem stanovenou neměl,“ připouští Rendl.

Putování ho přivedlo do několika nečekaných situací. Jednou z nich bylo, když ho policisté, na které narážel na nejrůznějších kontrolních stanovištích, v podstatě obrali o peníze. „Cesta z Caracasu do Méridy je prošpikovaná checkpointy, bylo jich možná deset až dvanáct,“ vzpomíná cestovatel.

Hned dvakrát pak Rendl čelil výhrůžkám smrtí. Interakce s místními se totiž ukázala místy problematická, obzvlášť když došlo na politické debaty.

„Problém byl, pokud jsem řekl, že jsem socialista, a problém byl, když jsem řekl, že socialista nejsem. Jeden chlap mi kvůli tomu mával pistolí před hlavou, následně mě ale pozval k sobě na ranč,“ popisuje cestovatel. „Vzhledem k té zbrani jsem raději tomu pozvání neodporoval,“ usmívá se Rendl a dodává, že ve Venezuele musí být člověk připraven na skutečně nenadálé situace.

Český cestovatel se během návštěvy potýkal také s infekcí a zánětem, kvůli kterému močil krev. Musel tak shánět u místních lékárníků antibiotika. Ani v téhle situaci ale už díky svým předchozím zkušenostem nezpanikařil. „Kvůli problémům s telefonem jsem se nedokázal spojit se svojí pojišťovnou a byl jsem tak mimo jakékoliv možnosti lékařského ošetření,“ nastiňuje Rendl situaci, kterou se mu podařilo svépomocí zdárně vyřešit.

Dodává, že Venezuela byla sice jednou z nejextrémnějších destinací, které navštívil, ale zároveň se mu nepotvrdilo, že by byla až tak nebezpečná. Plánuje se tam proto vrátit a podívat se zase na nějaká další místa. „Chci zemi projet stopem a prozkoumat zlatokopeckou oblast na jihu,“ uvádí cestovatel.

Těm, kteří by Venezuelu rovněž rádi navštívili, pak doporučuje zejména obezřetnost a to, aby nejprve nabrali zkušenosti v některé z okolních zemí – třeba v Kolumbii, kterou už dnes považuje za vyloženě dovolenkovou destinaci.

VŠECHNY DÍLY PODCASTU SLEPÁ MAPA NAJDETE ZDE

Jak náročné je projít Venezuelu pěšky? Jak se člověk vyrovnává s měnícím se terénem a klimatem? Jsou Venezuelané zvyklí na turisty a mají k nim pozitivní přístup? Žijí obyvatelé kvůli režimu v uzavřené bublině, nebo vědí, co se děje v okolním světě? A čím je Venezuela výjimečná? Nejen to se dozvíte v kompletním rozhovoru, tento článek slouží pouze jako výtah vybraných témat. Na interview se můžete podívat na videu, případně si jej pustit v audiopřehrávači v úvodu článku.

Baví vás cestovatelské příběhy a rozhovory? Máte k nim nějaké připomínky, výtky či pochvaly? Dejte nám vědět na adresu michael.svarc@novinky.cz a do předmětu uveďte „Slepá mapa“.