Hlavní obsah

Alabastrový zázrak v kostele svatého Floriána

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nenápadný kostel v Krásném Březně na okraji Ústí nad Labem skrývá uvnitř naprostý unikát – alabastrový oltář.

Foto: Vratislav Konečný

Kostel sv. Floriána, původně kaple Panny Marie, v Ústí nad Labem-Krásném Březně

Článek

Svatostánek zasvěcený svatému Floriánovi nechal zbudovat v letech 1597 až 1603 při nedalekém březenském zámku Rudolf z Bünau jako rodinnou kapli.

Saská renesance není u nás obvyklá

Rytíři z Bünau patřili kdysi mezi nejvýznamnější šlechtické rody v sousedním Sasku. Roku 1406 získali za své vojenské zásluhy hrad Weesenstein, který se po 12 generací stal centrem rodových držav. V 16. století rozšířili oblast svého vlivu až do Čech, kde se jejich nejdůležitějším sídlem stal zámek Děčín.

O prosperitě a kulturním rozkvětu bünauské domény na obou stranách hranice dnes nejlépe vypovídá celá řada hradů, zámků, tvrzí, hospodářských dvorů a kostelů, které zde Bünauští nechali vystavět.

Kostel byl spojen s vedlejším zámkem, kde nyní po rozsáhlé rekonstrukci poničeného objektu sídlí oblastní správa Národního památkového ústavu (NPÚ), zděnou chodbou.

Foto: Vratislav Konečný

Interiér je jednoduchý

Řada omezení od panovníka

Kostel původně zamýšleli jako veřejně přístupný, ale protože Bünauští byli protestanti, místní katolický farář tomu zamezil.

Kostel dlouho nebyl dokončen, o jeho dostavbě rozhodl až majitel zámku Rudolf III. z Bünau. Nařídil, že luteránská kaple bude sloužit pouze jemu a jeho služebnictvu. K tomu ještě přibyla řada dalších omezení pro stavebníka, ale i pro kněze.

Do kostela vede hlavní vchod ze severu, ten byl ale veřejnosti uzavřen. Stavba stojí pod úrovní okolí, je to důsledek sesuvu půdy. Prvotní ale byly záplavy v polovině 18. století, naplavená půda se nakupila kolem. Na severu se musel zvednout portál, došlo k přesunu empory uvnitř.

V roce 1783 se po obří bouři sesula okolní půda, terén se opět zvedl. Tyto události vedly k otevření nového vchodu, do kostela se dá vejít i zvonovou věží.

Foto: Vratislav Konečný

Alabastrový oltář

Krása z bílého kamene

Hlavní hodnotou kostela je renesanční oltář s alabastrovými reliéfy, pocházející z roku 1604. Je dílem jednoho z nejvýznamnějších renesančních sochařů v Sasku - Melchiora Kuntze.

Ústřední téma je Jišajův strom, který je připomínkou Ježíšových předků. Starozákonní výjev znázorňuje Jišaje, otce krále Davida, při snu, ve kterém viděl vyrůstat ze svého těla strom, větve tvořili jeho potomci, je zde 27 jmen.

Jišaj, David, Šalamoun, Roboám, Abia, Asaf, Jóšafat, Jóram, Oziáš, Achaz, Ezechiáš, Manase, Amon, Joziáš, Jchoniáš, Zorobábel, Abuid, Eljakim, Azŕ, Sádok, Achim, Eliud, Eleazar, Mattan, Jákob, Eli a Josef. Na vrcholu je Ježíš, coby robě v náručí Panny Marie.

Na oltáři jsou i iniciály donátora Rudolfa z Bünau, k tomu ještě po stranách erby předků urozeného pána (vlevo), na protější straně erby předků jeho ženy Kristíny ze Šlejnic.

Pod stromem jsou alabastrové reliéfy Zvěstování Panně Marii, Narození Páně, uprostřed Poslední večeře. Oltář zdobí sochy apoštolů, nad stromem reliéf Zmrtvýchvstání, třetí patro je výjevem Nanebevstoupení a na vrcholu Kristus jako soudce světa.

Je to opravdu skvost, pod emporou se ještě nacházejí kopie 26 alabastrových reliéfů Pašijí, originál mají v městském muzeu. Velmi zajímavá je kazatelna, z původní se zachoval dřevěný klobouk s alegorií Víry. Velmi působivá je klenba.

Foto: Vratislav Konečný

Kostelní klenba

Nové zvony

Věž byla osazena zvony, k nim přibyly i hodiny. Původní zvony se nezachovaly, velký zrekvíroval erár za první světové války, kdy se zvonovina stávala po přelití součástí kanonů, dva menší zničili koncem minulého století. V roce 2013 ale byly do věže zasazeny tři nově ulité zvony.

Kostel procházel v průběhu staletí úpravami, novorenesanční proběhly v roce 1887. Svatostánek se stal farním v roce 1896, dostal i nové varhany.

Zámek sloužil po roce 1945 železničním úřadům, nyní zde má sídlo NPÚ. Má čtyři křídla, obklopující malé čtvercové nádvoří, na nárožích stojí sloupové věže.

Foto: Vratislav Konečný

Centrální motiv připomíná strom života.

Náročná a nákladná rekonstrukce

Kostel začali opravovat v roce 1985, práce trvaly do roku 1991. Musela se odtěžit zemina, aby se zamezilo neustálé vlhkosti, generální oprava přišla v roce 2010, výsledkem je současná podoba.

Nejvíce práce měli památkáři v interiéru, v jeho barevném vzhledu. Dalo to velkou práci při průzkumu omítek a studiu starých podkladů.

Zkrátka tu bylo práce jako na kostele, ale povedla se velmi.

Další výletní tipy:

Zoologická zahrada v Krásném Březně, zřícenina hradu Blansko, Větruše jako vyhlídka na město, rozhledová věž u restaurace, nedaleko popravčí místo, hrad Střekov, zámek Velké Březno, skanzen Zubrnice.

Neprávem opomíjený Grabštejn na poslední chvíli unikl zániku

Tipy na výlety

Parním vlakem do romantických zřícenin hradu a kláštera v Oybině

Cestování

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám