Článek
Každý druh zeleniny potřebuje trochu něco jiného, obecně však rostliny v tomto období vyžadují hlavně dusík, fosfor a draslík. Dusík podporuje růst listů a celkové zelené hmoty, fosfor pomáhá kořenům a budoucímu nasazování květů, zatímco draslík zvyšuje odolnost rostlin a později ovlivňuje kvalitu plodů.
Nesmírně důležité ovšem je udržet správnou rovnováhu. Přehnané dávky dusíku totiž mohou způsobit, že rostliny „jdou do listů“ a vypadají sice mohutně a svěže zeleně, ale plodí málo.
Organická hnojiva působí dlouhodobě
Kompost, uleželý hnůj nebo granulovaný kravský či slepičí hnůj dodávají půdě nejen živiny, ale zároveň hodně zlepšují její strukturu a podporují půdní život. Organické hnojení působí pomaleji, zato dlouhodobě. Rostliny živiny přijímají postupně a nehrozí tak přehnojení.
Výborným pomocníkem je domácí kompost, který můžete zapracovat kolem zeleniny do horní vrstvy půdy. Skvěle funguje také vermikompost (vysoce kvalitní, přírodní organické hnojivo vytvářené žížalami z rostlinného bioodpadu z domácnosti) nebo přírodní peletovaná hnojiva, která jednoduše nadávkujete. U plodové zeleniny, například rajčat, cuket nebo paprik, se organické přihnojení projeví nejen na růstu, ale i na chuti budoucích plodů.
Velkou výhodou organických hnojiv je také jejich schopnost zadržovat vláhu. V květnu, kdy už často přicházejí první teplejší a sušší dny, to zelenina ocení dvojnásob.
Kromě organických hnojiv jsou velmi užitečná také minerální hnojiva.
Minerály pomáhají rychle
Pokud rostliny potřebují rychlou pomoc, nastupují minerální hnojiva. Obsahují přesně stanovené množství živin a účinkují téměř okamžitě. Přidejte je tehdy, když zelenina viditelně strádá, bledne nebo pomalu roste.
V zahradnictvích dostanete speciální směsi pro rajčata, papriky, okurky i košťálovou zeleninu. Oblíbená jsou tekutá hnojiva, která se přidávají do zálivky. Rostliny díky nim dostanou živiny rychle přímo ke kořenům. Aplikujte je jednou za týden nebo čtrnáct dní podle potřeb konkrétní zeleniny.
U minerálních hnojiv ale musíte být opatrní. Vyšší dávky mohou rostliny naopak poškodit a zasolit půdu. Vždy se proto držte doporučeného dávkování. Nepřidávejte raději „pro jistotu“ něco navíc. V tomhle případě více rozhodně neznamená lépe.
Domácí výluhy fungují dobře
Hodně zahrádkářů se vrací k osvědčeným domácím receptům. Velmi populární je například kopřivová jícha. Mladé kopřivy necháte několik dní kvasit ve vodě. Vzniklý výluh bude obsahovat vysoké množství dusíku i dalších minerálů. Po naředění poslouží jako účinné přírodní hnojivo, které podporuje růst zeleniny a zároveň posiluje její vitalitu.
Podobně fungují i výluhy z kostivalu, které obsahují více draslíku a hodí se hlavně pro plodovou zeleninu. Domácí hnojiva mají výhodu v tom, že jsou levná, ekologická a snadno si je vyrobíte sami. Jen je potřeba počítat s jejich výraznou vůní, která bývá zejména u kopřivového výluhu opravdu intenzivní.
Správná aplikace znamená úspěch
Ani nejlepší hnojivo ale nebude fungovat, pokud ho špatně aplikujete. Granulovaná hnojiva lehce zamíchejte do půdy a následně záhon důkladně zalijte. Živiny se tak lépe rozpustí a dostanou ke kořenům. Tekutá hnojiva je nejlepší použít ráno nebo večer, kdy není ostré slunce.
Důležité je také střídat různé typy hnojiv. Kvalita půdy tak zůstává vyvážená a rostliny získávají širší spektrum živin. Zkušenější zahrádkáři obvykle kombinují organické hnojení s občasným použitím minerálních přípravků a tím dosahují silných rostlin i bohaté úrody. Hnojení určitě není ztrátou času. Právě teď určí, kolik rajčat budete v létě sklízet, jak velké budou papriky nebo jestli okurky vydrží plodit až do konce sezony.
