Triky, aby se rajčata po přesazení na záhon dobře ujala, a hříchy, kterým se vyhnout

Než sazenice rajčat přesadíte, dopřejte jim pár dní otužování, vynášejte je přes den ven a na noc zpět. Začněte klidně jenom na hodinu či dvě a dobu pobytu postupně prodlužujte. Rostliny si tak zvyknou na vítr, slunce i kolísání teplot.

První dny vynesené rostliny chraňte před ostrým poledním sluncem, ideální je polostín. Pomůže i lehké omezení zálivky, díky kterému zesílí pletiva. Pokud fouká silný vítr, umístěte je ke zdi nebo pod přístřešek.

Bez otužení sazenice na záhonu snadno utrpí šok a jejich růst se může na čas úplně zastavit. Nedočkavost při přesazování rajčat je jedním z nejčastějších a největších hříchů při jejich pěstování.

Při výsadbě rajčat lze zapomenout na „jemné zacházení“. Rajčata mají totiž jednu velkou výhodu – dokážou vytvářet kořeny i ze stonku. Proto je sázejte klidně hlouběji, než rostla v květináči, ideálně až po první listy. Tím si vytvoří silnější kořenový systém a budou odolnější vůči suchu i větru.

Důležité jsou ovšem rozestupy. Keříčková rajčata potřebují alespoň 40–50 cm, tyčková klidně 60–80 cm, aby měla dost vzduchu a světla. Přehuštěný záhon je ideálním prostředím pro vznik plísní a chorob, a tedy dalším hříchem, kterého se vyvarovat.

Skutečným hříchem je pak neposkytnout rostlinám rajčat dostatečnou oporu, která jim v příštích měsících pomůže nést váhu plodů. Dobře poslouží tyč nebo spirála, které zapíchněte hned při sázení, jinak později snadno poškodíte kořeny.

Zkušenější pěstitelé mají jeden jednoduchý, ale velmi účinný trik, a tím je sázení naležato. Pokud je sazenice vytáhlá, položte ji šikmo do rýhy a zasypte klidně i větší část stonku. Jak už jsme poznamenali, rajče si z něj vytvoří další kořeny, a získá tak mnohem silnější a stabilnější základ. Výsledkem je odolnější rostlina, která mnohem lépe zvládá sucho i vítr.

Do jamky se vyplatí přidat kompost nebo trochu vyzrálého hnoje, rajčata jsou opravdu velcí „žrouti“ a bohatá půda jim výrazně svědčí. Skvělým tipem je přidat také hrst dřevěného popela jako zdroj draslíku pro lepší tvorbu plodů.

Dalším trikem je výsadba s „vodní rezervou“. Do jamky nalijte vodu dvakrát, jednou před sázením a jednou po zasazení, aby se půda dobře spojila s kořeny. Pozor však na to, abyste to nepřehnali a nevznikla bažina. Nakonec okolí rostliny pokryjte mulčem, například slámou, posekanou trávou nebo listím, které udrží vlhkost, omezí růst plevele a stabilizuje teplotu půdy.

Nutnost pravidelného vyštipování zálistků u rostlin rajčat není snad ani potřeba připomínat. Rostlina se zbytečně nevětví, a tedy nevyčerpává a zároveň nevytváří hustý porost, kterým by špatně proudil vzduch, držela se v něm vlhkost a vznikaly plísně. Pokročilí pěstitelé začínají už hned poté, co je zřejmé, že se rostlina na záhonu ujala. Tehdy zaštípnou spodní listy.