Článek
Začněte odstraněním všech zbytků z loňské sezony. Zlikvidujte spadané listí, ale i poškozené stonky, staré květy a veškeré odumřelé části rostlin.
Tenhle proces pomáhá odhalit zdravé výhonky a zároveň výrazně snižuje riziko šíření nemocí a plísní, které by se mohly lehce uchytit ve starém rostlinném materiálu.
Nezapomeňte přitom také, že spadané listí není jenom nadbytečný odpad. Pokud je zdravé, bez plísní a chorob, můžete si ho schovat a později použít jako mulč, eventuálně jej můžete dát na kompost.
1. Na hluboké kypření zapomeňte
Když záhony očistíte, pusťte se do jejich odplevelení. Plevel po zimě roste rychle a jeho semena se šíří ještě předtím, než si toho vůbec stihnete všimnout. Proto plevelné rostliny vytrhejte i s kořeny, aby nevyrostly znovu.
Snažte se ale přitom zároveň moc nenarušit půdu. Hluboké kypření se totiž na první pohled zdá jako dobrý nápad, ale v tuto chvíli může poškodit kořeny trvalek, cibulovin a zhatit práci prospěšných mikroorganismů v půdě. Lehké provzdušnění a odstranění velkých kusů zhutnělé zeminy úplně stačí.
Spadané listí odstraňujte opatrně, už pod ním mohou rašit nové rostliny.
2. Vytipujte si nejvhodnější okamžik
Pečlivá příprava půdy na setí nebo sázení je alfou a omegou budoucího úspěchu během celého roku. Záhony proto pozorně zkontrolujte, případně do nich doplňte kompost nebo jinou organickou hmotu, která zlepší strukturu a výživnou hodnotu půdy.
Spousta zahradníků dělá chybu v tom, že se snaží půdu připravit příliš brzy, kdy je ještě studená a vlhká, což vede k jejímu zhutnění nebo poškození. Nejlepší je počkat, až půda po zimě dostatečně proschne.
Udělejte si jednoduchý test, zda je půda už dost proschlá:
Naberte do hrsti trochu hlíny z hloubky zhruba 10 cm a udělejte z ní hrudku, pokud se po cvrnknutí prstem rozpadne, je půda tak akorát proschlá k prvnímu zkypření po zimě. Pokud se z ní uvolňuje vlhkost, je ještě příliš brzy. Právě tak, pokud zůstane slepená.
Orientovat se můžete částečně i podle teploty, která by měla zůstávat už trvale na 5 až 10 stupních.
Zároveň si už promyslete, jaký materiál a na kterých záhonech budete chtít použít jako mulč. Jeho význam je větší, než si možná myslíte, a ušetří vám spoustu práce – zamezí růstu plevele, ochrání půdu před vysycháním a podpoří užitečnou aktivitu mikroorganismů v ní.
Dávejte velký pozor na to, co odstraňujete ze záhonu během úklidu.
3. Dvakrát se dívejte a teprve pak … trhejte!
Jarní úklid záhonů je i poslední příležitostí pro plánování. Pokud jste tak už neučinili zavčas v lednu a nevedete si zahradní deník, můžete během práce přemýšlet, kam vysadit nové rostliny, které květiny a kterou zeleninu chcete pěstovat a jak nejlépe využít celý prostor, jenž máte k dispozici.
Navzdory přemýšlení však pečlivě sledujte, co likvidujete, a buďte opatrní! Některé rostliny, hlavně trvalky a cibuloviny, mohou pod nánosem zbytků z minulé sezony skrývat živé kořeny a nové pupeny. Příliš důrazné čištění by je mohlo poškodit, proto se vyplatí pracovat kolem nich pomalu a s citem. Zkrátka, raději se dvakrát dobře podívejte, než začnete s vytrháváním.
