Hlavní obsah

Začněte s výsevem první zeleniny ve skleníku

Využijte příjemného tepla a vrhněte se do práce. Ve skleníku v těchto dnech už můžete sít ředkvičky, salát, špenát, polníček, kopr či raný hrášek. Potřebují hlavně dost světla a teplotu alespoň 5–10 °C, ideálně bez nočních mrazů. Půda by měla být prohřátá, kyprá a ne přemokřená. Proto zalévejte střídmě. Chlad a mokro jsou v tomhle období horší než mírné sucho.

Foto: Shutterstock

Mezi nejvděčnější rané plodiny patří saláty.

Článek

Ředkvičky jako první jarní radost

Přichází čas na ředkvičky. Jejich semínka klíčí už při nízkých teplotách a první lístky se objevují překvapivě rychle. Semínka sejte přibližně 1 cm hluboko. Pokud je dáte hlouběji, bulvy se mohou deformovat a růst do délky.

Mezi semínky nechte 3–5 cm. Pokud sejete do řádků, měly by být od sebe vzdáleny 10–15 cm. Semínka jemně zakryjte zeminou a povrch lehce přitlačte, aby měla dobrý kontakt s půdou.

Ředkvičky rostou svižně, ale nemají rády přemokření. Hlídejte tedy vlhkost a pravidelné větrání, aby se netvořila plíseň. Pokud udeří silnější mráz, přehoďte přes záhon netkanou textilii. Už za pár týdnů pak můžete sklízet první křupavou, lehce pikantní úrodu.

Foto: Shutterstock

Ředkvičky klíčí překvapivě rychle.

Saláty nabízí křehkost a svěžest

Mezi nejvděčnější rané plodiny patří saláty. Listové i hlávkové druhy dobře zvládají chlad a ve skleníku samozřejmě vyrazí rychleji než venku. Semínka sypejte velmi mělce, maximálně 0,5 cm pod povrch. Ideální je semínka jen rozházet po povrchu a lehce je do půdy zatlačit nebo jen „pocukrovat“ tenkou vrstvičkou zeminy.

Pokud chcete pěstovat celé hlávky, sejte v řádcích 25–30 cm od sebe. Pro „baby leaf“ (na lístky) sejte hustěji do širšího řádku a sklízejte mladé listy už po třech týdnech. Saláty potřebují půdu výživnou, ale nepřehnojenou, aby na nich nevyrostly rychle vyhnané vodnaté listy.

Salát nutně potřebuje světlo, aby se rostliny nehnaly do výšky. Také nezapomínejte větrat. Stejně jako ředkvičky je v mrazech chraňte textilií, která udržuje teplo u země. Postupně sklízejte jednotlivé listy nebo celé hlávky.

Foto: Shutterstock

Špenát vytváří husté růžice.

Špenát, skrytá síla zelených listů

Ve skleníku se špenátu úspěšně daří už v únoru, protože klíčí při nízkých teplotách a roste rychle. Vysévejte ho do řádků 1-3 cm od sebe, mezi řádky pak 10-15 cm a semena lehce zahrňte zeminou. Důležité je pravidelné zalévání, ale opět dávejte pozor na přemokření. Vlhká půda je u špenátu velmi důležitá, protože chlad a vlhko rostliny „zklidňují“ a oddalují kvetení, ke kterému mají s prodlužujícím se dnem tendenci rychle přecházet.

Rostliny tvoří husté růžice tmavě zelených listů. Sklízejte je postupně, jakmile dorostou zhruba do velikosti dlaně. Čím častěji budete sklízet, tím lépe špenát obroste. Pokud přijde chladná noc, i v tomhle případě pomůže lehká textilie. Ze skleníku samozřejmě získáte čerstvé listy o několik týdnů dříve než na venkovním záhoně.

Foto: Shutterstock

Polníček je odolný vůči chladu, ale potřebuje hodně slunce.

Polníček je zimním hrdinou

Nenáročný a mimořádně odolný, přesně takový je polníček. V únoru mu skleník poskytuje ideální podmínky. Sejte do hloubky 1 cm. Vzdálenost mezi řádky udržujte cca 15–20 cm. V samotném řádku sejte na husto, po vzejití můžete vyjednotit na 5–10 cm pro větší růžice, ale pro běžnou sklizeň lístků to není nutné. Po výsevu řádky přitlačte a udržujte je vlhké.

Polníček uvítá slunné stanoviště a propustnou půdu. Má rád ovšem chlad a rovnoměrnou vlhkost. Přehřátý skleník mu nesvědčí, proto větrejte i v zimě, jakmile to počasí dovolí. Sklízí se celé růžice, a to v době, kdy ostatní rostliny teprve vystrkují první lístky.

Foto: Shutterstock

Hrášky sázejte hlouběji než drobná semínka a pamatujte, že rostlinky pak budou brzy potřebovat oporu.

Raný hrášek, odvážný průkopník sezony

Při mírném zimním počasí můžete bez obav zkusit ve skleníku vysít i raný hrášek. Nejlepší jsou nízké, odolné odrůdy, které zvládají chlad. Pokud chcete klíčení urychlit, namočte semena na 12–24 hodin do vody. Hrášek se sází hlouběji, zhruba 3–5 cm hluboko (v lehčí půdě až 7 cm), aby měl dost vláhy (venku pak i proto, aby ho nesezobali ptáci).

V řádku dávejte jednotlivé hrášky 5–8 cm od sebe, vzdálenost mezi řádky nechte větší, 20–30 cm. Pokud pěstujete vysoké odrůdy, které potřebují oporu, nechte mezi dvojřádky klidně 50 cm.

Hrášek potřebuje oporu, i když je nízký, proto mu ji nezapomeňte včas nachystat. Poslouží mu dobře pletivo, klacíky, cokoli, po čem se bude moci pnout. I u něj platí stejná pravidla jako u ostatních rostlin. Větrejte, aby se netvořily plísně, a při mrazech rostliny chraňte textilií. Samo sebou, že první lusky sklidíte dříve než ze zahrady.

Foto: Shutterstock

U kopru si promyslete, zde jej budete chtít sklízet jen v podobě větviček, nebo plánujete zavařování. V takovém případě jej protrhejte, aby rostlinky měly prostor vyrůst a vytvořit květy.

Kopr naznačí vůni budoucí úrody

Kopr ve skleníku klíčí pomalu, ale spolehlivě. Vyberte nejslunnější místo. V polostínu bude kopr vytáhlý a málo aromatický. Sejte velmi mělce, cca 1–1,5 cm. Vzdálenost mezi řádky nechte 20 cm. V řádku sejte na husto. Pokud chcete sklízet jen nať, nechte ho růst hustě. Pokud chcete silné rostliny s květy na zavařování okurek, vyjednoťte ho na 10–15 cm. Semena lehce přitlačte do půdy a udržujte ji vlhkou.

Klíčení může trvat i dva týdny, proto mějte trpělivost. Jeho rostliny milují světlo a čerstvý vzduch. Pokud je skleník příliš vlhký, hrozí jim padlí, a proto je přísun čerstvého vzduchu opět důležitý. Mladé natě trhejte postupně a využijte je do polévek i pomazánek.

Výběr článků

Načítám