Rozkvetlé nádoby vyšperkují kouty v zahradě

Kam přijdou, tam pěkně osázené nádoby korunují scénu, rozdmýchávají život, stávají se milým doprovodem i laboratoří k novým pokusům s barvami, texturami, vůní.

Kdykoli chceme, můžeme je nově uspořádat a během chvilky nastolit změnu k lepšímu – to vše bez rytí a bez pletí.

Nádoby nám umožňují využít k pěstování každý kout a růžek i tam, kde chybí zemina pro záhon.

Proč je tedy nechávat napospas prázdnotě a harampádí, když v nich mohou jásat růžové hrnkové jiřinky s bílými gramofonky květů petúnií a řepově červené listy kopřivěnek (Coleus scutellarioides)?

Opakující se trojkombinace nádoby opticky sjednocuje a zvyšuje jejich šanci prosadit se v prostředí plném rozkvetlých růží a trvalek. K dokonalosti vyladěné zátiší už nikdo přehlížet nebude.

Jako zvýrazňovač každého stupínku působí květináče vyskládané bezpečně při okraji v řadě nad sebou na schodišti vedoucím do pokoje v patře pod střechou.

Co krok, to vesele růžové květy muškátů, tu a tam proložené velkokvětou petúnií v tmavším odstínu, které provázejí při cestě ven i domů.

Jelikož tyto oblíbené balkonovky rostou v terakotě, a ne v plastu, vyžadují častější zálivku.

Figura kohoutka na boční zídce, holubičky z králičího pletiva i rozpínavý kakost pod schody přispívají k romantické náladě venkovského stavení.

Díky květináčům můžeme vedle sebe pěstovat rostliny, které by se spolu na jednom place v záhoně nesetkaly – třeba pokojovou palmu s jiřinkou nebo suchomilnou limonku (Limonium sinuatum) s žíznivou slunečnicí.

Jedinečnou sešlost před skleníkem doplňují růžové tlamičky hledíku, aromatický kopr, laskavec v bordó odstínu (Amaranthus cruentus) Velvet Curtains, od něhož se skvěle odrážejí korálové květy fuchsií, dále ladné trávy a několik odrůd aksamitníku (Tagetes), které zlatou nití vyšívají slunečnou náladu od léta do podzimu.

Čím víc nádob sešikujeme dohromady, tím lepší bude výsledný dojem, zvlášť když organizujeme přehlídku pod stromy s bohyškami (Hosta) v hlavní roli.

Podobnost, která mezi nimi panuje, by mohla hraničit s jednotvárností, proto se při výběru zaměříme na druhy a odrůdy, které vybočují z řady, ať už velikostí listů, barvou či kresbou.

Kdo chce zveličit dojem džungle, přidá exotickou dosnu (Canna) nebo banánovník. Bohyšky jsou trvalky společenské, dlouhověké a při pěstování v květináči navíc lépe chráněné proti slimákům.

Nejen barvy květin pomáhají vypořádat se s psí náladou nebo se zanedbaným koutem volajícím po změně.

Stačí pár tahů štětcem a nudná zeď se promění v noblesní kulisu pro pnoucí růži a trojici vysokých květináčů, jejichž modernímu vzhledu podařeně sekunduje decentní osazenstvo.

Šalvěje (Salvia leucantha) svými květy kopírují odstín levandulově modrého nátěru, ale nesplývají s ním díky výrazným listům.

Působivou tečku tvoří stříbrný smil (Helichrysum petiolare) řinoucí se přes okraje z područí rýmovníků (Coleus argentatus).

Zajistit netřeskům (Sempervivum), tradičním obyvatelům skalek a sutí, aby v nádobě náležitě vynikly, je oříšek.

Rozlousknout nám ho pomůže drátěný koš, ve kterém běžně zavěšujeme balkonové květiny. Obrátíme ho a posadíme na květináč vyplněný kamením.

Pak mezi mřížky postupně odspodu vtlačujeme sazeničky a současně posypáváme substrát do středu vznikající kopule, která se časem zahustí a zůstane krásná i v zimě, až se po ní rozleze jinovatka. Aby se květináč neutopil v oceánu trvalek, vyzvedneme jej na sloupek.