Česko už zná ptáka roku 2024

Šedavé nebo černošedé zbarvení a nápadný rezavý ocas, kterým často pocukává, patří mezi hlavní znaky rehka domácího. Mladí samci jsou v prvním roce života zbarveni nenápadně šedě jako samice, přičemž jen malá část má již náznak typického černošedého kabátku, kterým se pyšní většina samců až v druhém roce života. „Od tohoto metaforicky umouněného šatu se odvozuje lidové pojmenování kominíček,“ vysvětluje Petr Procházka z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Rehci domácí do Česka ze zimovišť ve Středomoří přilétají v březnu. „Krátce po příletu lze pozorovat samce, jak zpívají z vyvýšených míst, jako jsou hřebeny střech nebo komíny. Rehci domácí začínají zpívat během dne jako jedni z prvních ptáků, a to ještě před rozedněním. Charakteristickým zpěvem, který má v sobě několik chraplavých či přiškrcených slabik, vymezují své teritorium a zároveň lákají samice. Po spárování samice staví hnízdo v nejrůznějších výklencích, na trámech v podstřeší, ale nepohrdne ani vhodně umístěnou polobudkou s horní polovinou přední strany otevřenou (tzv. rehkovníkem). Snáší 4 až 5 bělavých vajec a vyvádí mláďata dvakrát do roka, výjimečně až třikrát,“ sděluje Filip Petřík, který se rehkům domácím systematicky věnuje.

Pro malého pěvce se lidská sídliště stala zajímavým místem k životu. Původně vysokohorský druh se během několika staletí stal společníkem člověka – nejrůznější lidské stavby a zejména městská betonová džungle mu připomínají skalnaté prostředí hor. Zajímavé ovšem je, že zatímco dříve se v našich končinách rehci domácí chovali jako ryze tažní ptáci, v posledních letech lze v některých městech pozorovat přezimující jedince, jejichž počet navíc stoupá. „Proto jsme se v Brně začali tomuto fenoménu věnovat a zimující rehky individuálně značíme barevnými odečítacími kroužky,“ popisuje Petřík.

Změna chování rehků domácích podle ornitologů patrně souvisí s oteplováním planety. Aby se rozluštění této záhady dostali blíže, rozhodli se právě rehka domácího vyhlásit Ptákem roku 2024. Udělením tohoto čestného titulu chtějí ornitologové upozornit na to, že i běžné druhy ptáků mohou napomoci porozumění, jak změna klimatu ovlivňuje rozšíření druhů a chování jejich jednotlivých populací.

Kromě projektu Rehci v zimě se o víkendu 5.–7. ledna koná už tradiční akce ČSO – Ptačí hodinka. Během pátku až neděle si každý zájemce z řad veřejnosti vyhradí čistou hodinu pro pozorování ptáků přilétajících na jedno konkrétní vybrané krmítko či prostě zahradu. Počty takto pozorovaných ptáků pak zadávají na webu Ptačí hodinky.

„Rehek domácí sice nepatří mezi druhy, se kterými bychom se během Ptačí hodinky setkávali často, ale každoročně se jich pár objeví, podobně jako několik holubů hřivnáčů, konipasů bílých či pěnic černohlavých, jejichž většinová populace z Česka odlétá. Díky velkému množství dobrovolníků, kteří se do programu každoročně zapojují, získáme další důležitá data o výskytu druhů, které u nás zimují,“ chválí práci dobrovolníků Konopáčová.