Článek
Pramen nebo prameniště může mít mnoho podob i technických řešení. To záleží na více okolnostech. Mezi hlavní patří konfigurace terénu, velikost pozemku, technické a finanční možnosti a zároveň i vkus a představy architekta či majitelů.
Na rovinaté zahradě máte jiné možnosti nežli na svahu. Přitom je zřejmé, že pokud má voda téct, potřebuje spád neboli převýšení. Abyste ale vodu přinutili téct, je nezbytné ji nejdříve na kopec dopravit – a k tomu potřebujete čerpadlo a elektrický proud.
Ve svahu se většinou používá model, který napodobuje přírodu – voda vytéká z podzemí a dál pokračuje do jezírka. To vypadá nejpřirozeněji a není třeba se bát podivných či nevkusných výsledků. Samozřejmě je efektní, když i v tomto případě je prameniště zajímavě zpracováno. Může imitovat studánku v lese nebo skalní štěrbinu, ze které vyvěrá pramen.
Jak nahnout rovinu?
Na rovině se dělá spád už hůře, zde si musíme nějak pomoci. Řešením je navršení umělého kopce. Přitom se to i docela nabízí, protože tak můžete výhodně využít vybagrovanou zeminu při budování jezírka. Odvoz a deponování takové nekvalitní (z větší hloubky) zeminy je často problematické a drahé.
Druhým důvodem pro takové řešení je i to, že umělým modelováním rovinaté zahrady se často zvýší její atraktivnost – rovná placka nesluší každému domu. Pak je ale třeba nemít jen jeden osamocený kopec, který na zahradě trčí jako hora Říp, ale je vhodné vymodelovat v podobném duchu část zahrady nebo využít obvodové zdi jako opěru. Zkrátka to musí vypadat docela přirozeně a nenuceně.
Jiné možnosti
Jestliže chcete zůstat na rovině, musíte sáhnout po jiném řešení. Jedno z nejlepších je využití výrazného a mohutného kamene, který umístíte nad okrajem jezírka, a z něj voda stéká. Najít vhodný kámen není vůbec snadné, kromě velikosti musí být vhodně tvarován, nejlepší je plochý, nebo dokonce miskovitý. Je nutné ho umístit dostatečně šikmo, aby proud vody na něm dostal rychlost a na konci se pěkně „odříznul“, jinak podtéká pod kámen.
Výrazný prvek
Na kámen se voda dostává většinou pomocí zajímavě řešeného chrliče. Ten může být inspirován nejrůznějšími vlivy – od pramenišť v japonských zahradách až po variace na designové vodovodní baterie.
Jako materiál se hodí tvrdé dřevo, bambus, sklo, barevné kovy, nerezová ocel, beton i opracovaný kámen. Vyhýbat bychom se měli plastům a materiálům, které ve venkovním prostředí podléhají rychle zmaru.
Další možností je kámen provrtat a tímto otvorem pak vodu dopravovat nahoru. Vyvrtat do tvrdého kamene díru většího průměru je ale v amatérských podmínkách docela těžké.
Velikostí a tvarem kamene to ale nekončí. Důležité je i umístění prameniště.
Ideální je situovat celou kompozici jezírka tak, abyste ji viděli co nejlépe z míst, kde nejčastěji pobýváte. To jsou obývák a kuchyň, venku pak terasa.
Pamatujte si: Plocha jezírka by měla být blíže než prameniště za jezírkem, aby voda tekla proti vám. Takto ji nejlépe vnímáte a vidíte, navíc to odpovídá i zásadám učení feng šuej – voda je pozitivní energie, která má téct do vás, nikoli pryč.