Článek
Ovšem rekreační hodnotou to zdaleka nekončí. Je zde ještě velká hodnota estetická, a dokonce i ekologická, ve vodě a kolem ní vzniká nový prostor pro život mnoha užitečných živočichů i rostlin. Voda ovlivňuje i mikroklima zahrady, což oceníte v horkých letních dnech.
Jak na to
K základním otázkám, na které je třeba odpovědět před budováním vodní plochy v zahradě, je rozhodnutí o jejím umístění a velikosti.
Umístění: Zkušenosti ukazují, že tím nejlepším řešením bývá vybudování vodní plochy v těsném sousedství s obytnou terasou u domu. Má to hned několik výhod: vodní plochu můžete pozorovat nejen z terasy, ale i přímo z oken domu. Také máte přehled, co se ve vodě děje, především když se tam koupají děti. V takovém případě ale dostatečně dimenzujte i terasu. Jednak potřebujete mít kolem vody více místa kvůli pohybu a bezpečnosti, jednak můžete na terasu umístit i další rekreační nábytek, např. lehátka a další plážové pomůcky.
Velikost: Koupací část je ideální o minimálních rozměrech 4 × 6 m. S nezbytnou pobřežní zónou se takové jezírko vejde i do malé zahrady. Je dobré si uvědomit, že s rostoucí velikostí významně narůstá také cena a náročnost provedení i údržby.
Z čeho to udělat
Při budování koupacího jezírka musíme respektovat mnoho požadavků, které zásadně ovlivňují budoucí dlouhodobý výsledek. A tak používejte jen ty nejlepší materiály a technologie, opravdu se to vyplatí. Mezi hlavní komponenty patří fólie, kameny, kačírek, dřevo a ocel. A to vše na solidním betonovém základu.
Fólie: Nikdo zatím nevymyslel nic lepšího než měkčené PVC a kaučuk. PVC se musí svařovat horkým vzduchem, ale má mnoho barev a povrchů, kaučuk je černý, ale dá se lepit, což je pro laika jednodušší.
Kameny: Jsou kapitolou samy pro sebe, zásadní je jejich odolnost. Nejlépe vycházejí tvrdé a velmi tvrdé materiály – metamorfované a vyvřelé horniny (žula, rula, syenit, rohovec, porfyr, granodiorit, diorit, ryolit, gabro, andezit, trachyt, čedič, svor, amfibolit, metakvarcit). Není nic horšího než drolící se kameny.
Kačírek: Je výplňovým a dekoračním materiálem. Slouží k zakotvení pobřežních rostlin, na povrchu oblázků žijí užitečné bakterie. V našich končinách tvoří základ labský nebo vltavský materiál těžený z vody, dalším zdrojem jsou pískové a kaolínové lomy. Kvalita kačírků je většinou v pořádku, měkčí horniny se při procesu eroze dávno přeměnily v písek a prach, takže zůstaly jen ty nejtvrdší, především křemen. Vhodná velikost (frakce) valounků je 16/32 až 32/63.
Dřevo: Jaké dřevo použít na terasu a podobné stavby? I tady funguje jen kvalita, především tropická. Dnes se prosadily i tzv. dřevoplastové desky, které mají přece jen větší životnost, ale ne nekonečnou. Na slunci se více rozpalují a protahují na délku.
Kov: Pokud chcete na zahradě, a o to více u vody, vyrobit nějakou konstrukci, jako třeba rošt pod terasu, zvolte raději kov. Hliníkové nebo nerezové profily jsou pro to nejlepší. Hliník se musí sešroubovat, nerez se dá svařovat. Hlavně nepoužívejte nic, co koroduje, pod prkny to pak již nevyřešíte.
Voda: Je nejdůležitějším „materiálem“ v jezírku. Vedou se polemiky o vhodnosti té které vody. Máme vodu studniční, dešťovou, povrchovou a pitnou. Jestliže máme jen pitnou vodu, nenapouštíme z kohoutku, ale necháme si dovést cisternu od místních vodohospodářů. Největší riziko znečištění má voda povrchová, studniční má v sobě dosti rozpuštěných látek, pitná je drahá. Nejlépe tak vychází voda dešťová, předpokladem je nějaký záchytný systém, např. podzemní jímka.
